3 C 20/2024-69 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 11. 2023 domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 470 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nezaplacený příspěvek nepojištěného vozidla RZ , SPZ, za období od 22. 11. 2020 do 28. 2. 2021, vozidla RZ , SPZ, za období od 11. 8. 2021 do 21. 9. 2021 a vozidla RZ , SPZ, za období od 3. 4. 2021 do 9. 5. 2021 odpovídající hodnotě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení).2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila, ačkoli jí byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.3. Soud vyzval žalobkyni výzvou ze dne 13. 3. 2024 dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení důkazu, že žalovaná byla s ohledem na rozvazovací podmínku uvedenou v kupní smlouvě ze dne 2. 4. 2021 vlastníkem vozidla RZ , SPZ, . Na tuto výzvu žalobkyně nereagovala v určené lhůtě 10 dní, ale až dne 22. 4. 2024, tedy po vyhlášení rozsudku. Z tohoto důvodu soud k doplnění tvrzení žalobkyně nepřihlížel.4. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů a dospěl k následujícímu skutkovému zjištění:žalovaná byla v žalovaných obdobích vlastníkem vozidla RZ , SPZ, a RZ , SPZ, , jejichž provoz nebyl po doby výše uvedené pojištěn (sdělení , právnická osoba, , adresa, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla RZ , SPZ, (výzva ze dne 22. 11. 2021, 1. 2. 2022, upomínka z 23. 3. 2022 a 27. 6. 2022 a předžalobní výzva z 23. 8. 2022, doklady o odeslání výzev). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla RZ , SPZ, (výzva ze dne 10. 1. 2022, upomínka z 13. 5. 2022 a 19. 7. 2022 a předžalobní výzva z 4. 8. 2022, doklady o odeslání). U vozidla RZ , SPZ, nebylo prokázáno, že by byla žalovaná v předmětném období jeho vlastníkem. V evidenci vlastníků byla jako vlastník evidována , jméno FO, (sdělení , právnická osoba, , adresa, ). Z kupní smlouvy ze dne 2. 4. 2021 vyplynula rozvazovací podmínka, která rušila kupní smlouvu mezi , jméno FO, a žalovanou týkající se vozidla RZ , SPZ, v případě, že nebude do 30. 4. 2021 přepsán údaj o vlastnictví v registru vozidle na žalovanou (Kupní smlouva).5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle ustanovení § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno; podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, žea) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla ab) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.7. Na podkladě shora uvedeného skutkového stavu věci soud shledal s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný pouze z části. Žalovaná porušila svou povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla vlastníkem vozidla, jež nebylo po dobu 99 dní (u vozidla RZ , SPZ, ) a 42 dní (u vozidla RZ , SPZ, ) zjištěných dnů pojištěno, byla jí řádně vyměřena výše příspěvku podle přílohy k zákonu č. 168/1999 Sb., kde je pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 stanovena denní sazba koeficientem 65 Kč. Základ příspěvku u těchto dvou vozidel tak odpovídá hodnotě 6 435 Kč a 2 730 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva jsou ve výši 2 x 300 Kč v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 citovaného zákona, podle něhož osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , právnická osoba, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaná nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost vztahující se k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem jejích vozidel splnila. Žalobkyně naproti tomu prokázala existenci závazku za žalovanou i výši pohledávek, neboť do dnešního dne dlužnou částku z titulu nezaplaceného příspěvku nepojištěných vozidel včetně nákladů na upomínání neuhradila. Soud tedy žalobě v případě výše uvedených dvou vozidel vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 9 765 Kč s příslušenstvím.8. U vozidla RZ , SPZ, nebylo vlastnictví žalované po spornou dobu prokázáno. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva na vozidlo obsahovala rozvazovací podmínku spočívající v tom, že smlouva se ruší, pokud nebude v evidenci vozidel přepsáno vlastnictví na žalovanou do 30. 4. 2021, což se evidentně nestalo, neboť v evidenci žalovaná nebyla evidována, pak nastala rozvazovací podmínka a vlastnictví na žalovanou nepřešlo. Nebyla tak v případě tohoto vozidla ani povinna platit příspěvek. V této části tedy soud žalobu zamítl.9. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost příspěvků a nákladů až do úplného zaplacení. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení u vozidel dle bodu 6 odůvodnění a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 342,19 Kč, přičemž tato částka představuje 59,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,8 % a úspěchu žalované v rozsahu 20,2 %, kdy soud zohlednil i úroky z prodlení ke dni rozhodnutí). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 134 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 342,19 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.