3 C 69/2024-25 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně návrhem ze dne , datum, navrhla vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku , částka, s přísl. za neuhrazený odběr elektřiny za období od , datum, do , datum, dle smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny č. , hodnota, ze dne , datum, . Vedle dlužné částky za elektřinu ve výši , částka, požaduje žalobkyně také náhradu nákladů spojených s vymáháním dluhu ve výši , částka, za odeslanou upomínku. Žalovaná byla k úhradě vyzvána výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřil, ačkoliv jí byla žaloba s výzvou doručena do vlastních rukou dne , datum, v souladu s § 49 odst. 2 o.s.ř.3. Vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání, soud rozhodl na základě listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutkový stav:4. dne , datum, byla mezi účastníky sporu uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrné místo , adresa, (smlouva, Všeobecné podmínky). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku elektřiny za období od , datum, do , datum, částku , částka, (vyúčtování č. , hodnota, s přílohami). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu dne , datum, a , datum, (upomínka, výzva, potvrzení o podání).5. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2118 občanského zákoníku kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.7. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena v souladu s citovanými ustanoveními smlouva o dodávce elektřiny, tedy svým obsahem kupní smlouva ve smyslu § 2079 občanského zákoníku, kterou se žalovaná jako zákazník zavázala žalobkyni platit cenu za elektřinu a související služby. Soud vzal za prokázané, že za celkové období od , datum, do , datum, byla žalované vyčíslena za dodávku elektřiny částka v celkové výši , částka, , na kterou žalovaná nic neuhradila. Žalobkyně tak dostatečně prokázala existenci závazku za žalovanou i jeho výši. Jelikož žalovaná svou platební povinnost nesplnila a dlužnou pohledávku za uvedené dodané služby v daném období dosud neuhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši včetně souvisejícího příslušenství. Vedle částky za dodávku elektřiny přiznal soud žalobkyni i částku , částka, za odeslanou upomínku ze dne , datum, dle čl. IV. bod 9 d) obchodních podmínek.8. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními tak, jak žalobkyně požadovala. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost vyúčtování. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.