6 C 124/2023-60 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 30 939 Kč s tím, že žalovaný:dne 3. 1. 2012 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 9,dne 14. 1. 2012 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 108,dne 30. 3. 2012 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 48,dne 16. 4. 2012 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 29,dne 9. 5. 2012 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 37,dne , právnická osoba, . 2013 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 108,dne 13. 3. 2013 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 8,dne 15. 3. 2013 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 18,dne 28. 3. 2013 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 40,dne 28. 3. 2013 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 101,dne 2. 4. 2013 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 54,dne 3. 4. 2013 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 3,dne 6. 4. 2013 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 8,dne 11. 4. 2013 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 41,dne 16. 1. 2014 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 11,dne 1. 4. 2014 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 11,dne 16. 12. 2014 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 6,dne 6. 5. 2015 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 108,dne 4. 6. 2015 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 9,dne 9. 9. 2015 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 11,dne 5. 11. 2015 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 8,dne 6. 11. 2015 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 3,dne 7. 11. 2015 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 37,dne 23. 11. 2015 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 4,dne 18. 5. 2016 využil přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to linku č. 50,kdy žalovaný ve všech výše uvedených případech porušil svou povinnost uhradit za provedení přepravy jízdné a za porušení této povinnosti mu vznikla též povinnost k zaplacení přirážky k jízdnému. Sepsáním dohody s cestujícím žalovaný v každém jednotlivém případě uznal předmětnou pohledávku co do důvodu a výše, avšak ani v jednom případě pohledávku nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2021 právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, postoupil pohledávku na žalobkyni.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud z jednotlivých dohod s cestujícím zjistil, že žalovaný se opakovaně přepravoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne 3. 1. 2012 v 6:05 linkou č. 9, dne 14. 1. 2012 v 7:41 linkou č. 108, dne 30. 3. 2012 v 8:24 linkou č. 48, dne 16. 4. 2012 v 13:33 linkou č. 29, dne 9. 5. 2012 v 10:16 linkou č. 37, dne , právnická osoba, . 2013 v 7:54 linkou č. 108, dne 13. 3. 2013 v 9:23 linkou č. 8, dne 28. 3. 2013 v 14:58 linkou č. 40, dne 28. 3. 2013 v 18:14 linkou č. 101, dne 15. 3. 2013 v 0:47 linkou č. 18, dne 2. 4. 2013 v 15:69 linkou č. 54, dne 3. 4. 2013 v 9:22 linkou č. 3, dne 6. 4. 2013 v 15:16 linkou č. 8, dne 11. 4. 2013 v 9:58 linkou č. 41, dne 16. 1. 2014 v 16:14 linkou č. 11, dne 1. 4. 2014 v 8:05 linkou č. 11, dne 16. 12. 2014 v 17:02 linkou č. 6, dne 6. 5. 2015 v 14:18 linkou č. 108, dne 4. 6. 2015 v 23:36 linkou č. 9, dne 9. 9. 2015 v 16:21 linkou č. 11, dne 6. 11. 2015 v 9:34 linkou č. 3, dne 7. 11. 2015 v 15:45 linkou č. 37, dne 23. 11. 2015 v 9:09 linkou č. 4 a dne 18. 5. 2016 v 8:31 linkou č. 50. Na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, nezaplatil jízdné ani přirážku k jízdnému dle smluvních přepravních podmínek. Žalovanému byla zaslána dne 20. 2. 2023 předžalobní výzva k zaplacení dlužných částek.4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021 právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, postoupil pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno 20. 2. 2023.5. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen zákon o drahách) je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.6. Podle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky ve znění do 30. 4. 2013 nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč a Výše přirážky ve znění od 1. 5. 2013 nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.7. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.8. Protože se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem na výzvu pověřené osoby a následně požadované částky nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalované částky do rozhodnutí soudu, ocitl se v prodlení se zaplacením dluhu, a proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky a dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 038 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 238 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 939 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.10. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.