6 C 147/2023-26 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky po žalovaném. Uvedla, že kontrolou bylo dne 7. 6. 2023 zjištěno, že žalovaný na odběrném místě , adresa, provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Žalobkyni tímto jednáním vznikla škoda ve výši 38 760 Kč, kterou žádá po žalovaném nahradit.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Ze zápisu o provedené kontrole odběrného ze dne 7. 6. 2023 bylo zjištěno, že v tento den byla na adrese , adresa, provedena techniky žalobkyně kontrola pod č. , hodnota, . Bylo zjištěno, že dochází k neoprávněnému odběru elektřiny, neboť smlouva byla ukončena 9. 12. 2022 se stavem VT , číslo, kWh a NT , číslo, kWh. Byla provedena demontáž bezesmluvního elektroměru a HDO. Energii odebíral žalovaný, který byl kontrole přítomen.5. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny bylo zjištěno, že byla počítána škoda za neoprávněný odběr za období od 10. 12. 2022 do 7. 6. 2023, tj. za 181 dnů. Celková spotřeba za dobu trvání neoprávněného odběru činila 12 018,87 Kč/MWh. Náhrada za energii včetně daně činí 21 760,17 Kč.6. Ze stanovení výše oprávněných nákladů byla zjištěna výše nákladů částkou 3 440 Kč a za činnost spojenou s kontrolou, zjištěním, technicko-dokumentační činností a dopravou na odběrné místo byla požadována částka 6 833 Kč.7. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 4. 7. 2023, splatné dne 18. 7. 2023, bylo prokázáno, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému částku ve výši 38 760 Kč za odběr energie za období od 10. 12. 2022 do 7. 6. 2023.8. Podle upomínky ze dne 25. 7. 2023 a 9. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovaného na nezaplacenou fakturu č. , hodnota, . Součástí upomínek je přehled neuhrazených plateb v celkové výši 38 760,02 Kč.9. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr:10. Žalovaný na odběrném místě , adresa, prováděl od 10. 12. 2022 do 7. 6. 2023 neoprávněný odběr bez platně uzavřené smlouvy s žalobkyní. Škoda, kterou žalobkyně požaduje za neoprávněný odběr, byla vyčíslena částkou 38 760 Kč. Žalovaný byla opakovaně vyzýván k uhrazení dlužné částky, avšak neučinil tak.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:12. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.13. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.14. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.15. Podle § 51 odst. 4 energetického zákona v případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování (odst. 4).16. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen „vyhláška o měření elektřiny“), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.17. V posuzované věci soud učinil právní závěr, podle něhož v daném případě bylo množství neoprávněně odebrané elektrické energie zjištěno kontrolou odběrného místa, k výpočtu výše náhrady škody byl proto použit postup podle § 16 odst. 1 vyhlášky o měření elektřiny. Současně žalobkyni vzniklo podle § 17 odst. 5 vyhlášky o měření elektřiny právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru.18. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), v daném případě se jedná o datum splatnosti 18. 7. 2023, stanovené v první výzvě žalobkyně ze dne 4. 7. 2023.19. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti výzvy dostal do prodlení s peněžitým plněním.20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 538 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 938 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.