9 C 203/2024-14 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Manželka podala ke zdejšímu soudu dne 31. 7. 2024 návrh na rozvod manželství. K odůvodnění tohoto návrhu uvedla zejména to, že manželství uzavřeli s manželem dne , datum, před Městským úřadem v , adresa, , přičemž u manželky se jednalo o první manželství, u manžela o manželství druhé. Za trvání manželství se manželům narodil dne , datum, již zletilý syn , jméno FO, a dne , datum, rovněž již zletilý syn , jméno FO, . Podle manželky bylo manželství zpočátku harmonické, bezproblémové, když manželé uzavřeli manželství z důvodu vzájemné citové náklonosti. Manželství se však po určité době dostávalo do čím dál hlubší krize, která byla zapříčiněna rozdílností povah obou manželů a z toho pramenících rozdílných názorů na trávení volného času, na společný čas a jeho využití či na soužití v rámci manželského svazku, stejně tak se manželé rozcházeli v názorech na způsob vedení společné rodinné domácnosti. Toto všechno způsobovalo konflikty a neschopnost komunikace a řešení vzniklých problémů v manželství. Manželská krize pak vyvrcholila v květnu 2023, kdy se manžel odstěhoval ze společné rodinné domácnosti. Manželka vylučovala jakoukoliv možnost obnovení manželského soužití. Považovala manželství za trvale a hluboce rozvrácené, kdy manželství bylo již pouhým formálním svazkem dvou dospělých lidí, kteří spolu nevedli společnou rodinnou domácnost, nekomunikovali spolu, intimně se nestýkali.K podanému návrhu na rozvod manželství se manžel nijak nevyjádřil a zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, ač mu byl návrh na rozvod manželství doručen do vlastních rukou dne 30. 8. 2024. Manžel se pak ani nedostavil k nařízenému jednání, ač i předvolání k tomuto jednání mu bylo doručeno do vlastních rukou dne 14. 10. 2024, avšak soud měl za to, že odročení jednání by se příčilo základním principům občanského soudního řízení. Naopak soud i s ohledem na relativně dlouhou dobu, po kterou manželství neplnilo svou společenskou úlohu, považoval za nutné, aby o návrhu na rozvod manželství bylo rozhodnuto, neboť toto bylo i v bytostném zájmu manželky a v neposlední řadě i v zájmu manžela, ač tento zaujal k tomuto řízení zcela lhostejný postoj. Při jednání konaném dne 1. 11. 2024 manželka opětovně uvedla, že manželství lze považovat za trvale rozvrácené, kdy manželé spolu nijak nežijí, nesdílí tak ani společnou rodinnou domácnost a intimně se nestýkají. Manžel se k jednání nedostavil, a to i přes řádné doručení předvolání k nařízenému jednání. Přičemž soud dospěl k názoru, že jednání může být provedeno i bez přítomnosti manžela s ohledem ke skutečnosti, že provedení výslechu manžela by bylo spojeno se značnými obtížemi ve smyslu § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném a účinném znění, (dále jen „ZŘS“).Soud pak po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění z tvrzení a z předložených důkazů manželkou: z oddacího listu vydaného dne , datum, Městským úřadem v , adresa, bylo zjištěno, že manželé uzavřeli manželství dne , datum, před Městským úřadem v , adresa, , přičemž u manželky se jednalo o první manželství, u manžela o manželství druhé. Za trvání manželství se manželům narodil dne , datum, již zletilý syn , jméno FO, a dne , datum, rovněž již zletilý syn , jméno FO, . Podle manželky bylo manželství zpočátku harmonické, bezproblémové, když manželé uzavřeli manželství z důvodu vzájemné citové náklonosti. Manželství se však po určité době dostávalo do čím dál hlubší krize, která byla zapříčiněna rozdílností povah obou manželů a z toho pramenících rozdílných názorů na trávení volného času, na společný čas a jeho využití či na soužití v rámci manželského svazku, stejně tak se manželé rozcházeli v názorech na způsob vedení společné rodinné domácnosti. Toto všechno způsobovalo konflikty a neschopnost komunikace a řešení vzniklých problémů v manželství. Manželská krize pak vyvrcholila v květnu 2023, kdy se manžel odstěhoval ze společné rodinné domácnosti. Manželka vylučovala jakoukoliv možnost obnovení manželského soužití. Považovala manželství za trvale a hluboce rozvrácené, kdy manželství bylo již pouhým formálním svazkem dvou dospělých lidí, kteří spolu nevedli společnou rodinnou domácnost, nekomunikovali spolu, intimně se nestýkali.Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat.Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:Podle § 754 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ) manželství zaniká jen z důvodů stanovených zákonem, přičemž podle § 755 odst. 1 NOZ dále platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 pak platí, že přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odst. 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.Podle § 756 NOZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Dále NOZ ve svém ustanovení § 757 řeší otázku a podmínky tzv. nesporného rozvodu, pro který pak tedy platí, že připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle odst. 2 pak dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaných ustanovení NOZ, když manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za této situace tedy soud tomuto návrhu na rozvod manželství podanému manželkou vyhověl a manželství účastníků rozvedl. (výrok I.)O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném a účinném znění, (dále jen ZŘS), podle kterého mj. v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Tyto okolnosti pak soud v tomto řízení neshledal. (výrok II.)