9 C 233/2023-38 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 13.932,60 Kč spolu s příslušenstvím z dlužné částky 7.353,82 Kč představovaným zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu nehrazení dodávek elektřiny do daného odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, . K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebranou elektřinu pak byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Ač byla žalovanému elektřina řádně do odběrného místa dodávána, neuhradil řádně fakturovanou částku za odebranou energii, když žalovaný sice hradil zálohy na odebranou elektřinu, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, kdy tedy žalovaný neuhradil celou fakturovanou částku ve výši 11.653,82 Kč za odebranou elektřinu v množství 1,983 MWh v období od 16. 9. 2021 do 12. 7. 2022 pak dlužil částku ve výši 7.353,82 Kč, která zahrnovala zbylou neuhrazenou částku za odebranou elektřinu a smluvní pokutu ve výši 200 Kč, když žalovaný uhradil na zálohách částku ve výši 4.500 Kč. Dále pak žalobkyně po žalovaném požadovala i zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč, když tato smluvní pokuta byla mezi účastníky sjednána pro případ zpoždění se žalovaného s úhradou záloh na dodávky elektřiny a dále po žalovaném požadovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smluvního vztahu z důvodu opakovaných porušení smluvních povinností žalovaným, když požadovala smluvní pokutu ve výši 8.000 Kč, kterou vyúčtovala fakturou č. , hodnota, a na tuto částku byla uhrazena částečná platba v částce 1.521,22 Kč a žalobkyně požadovala částku ve výši 6.478,78 Kč, když smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data , datum, . Žalobkyně od smlouvy odstoupila od smlouvy dne 1. 8. 2022. Žalovaný ani přes výzvu ze dne 8. 11. 2022 doručovanou na adresu uvedenou žalovaným jako doručovací adresa ve smlouvě ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 23. 11. 2023.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 11. 2023 č.j. 9 C 233/2023-33 byli žalobkyně i žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 23. 11. 2023 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění: žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny a Ceník. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebranou elektřinu pak byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Ač byla žalovanému elektřina řádně do odběrného místa dodávána, neuhradil řádně fakturovanou částku za odebranou energii, když žalovaný sice hradil zálohy na odebranou elektřinu, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, kdy tedy žalovaný neuhradil celou fakturovanou částku ve výši 11.653,82 Kč za odebranou elektřinu v množství 1,983 MWh v období od 16. 9. 2021 do 12. 7. 2022 pak dlužil částku ve výši 7.353,82 Kč, která zahrnovala zbylou neuhrazenou částku za odebranou elektřinu a smluvní pokutu ve výši 200 Kč, když žalovaný uhradil na zálohách částku ve výši 4.500 Kč, jak soud zjistil z faktury VS , hodnota, splatné k datu 3. 8. 2022. Dále pak žalobkyně po žalovaném požadovala i zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč, když tato smluvní pokuta byla mezi účastníky sjednána pro případ zpoždění se žalovaného s úhradou záloh na dodávky elektřiny a dále po žalovaném požadovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smluvního vztahu z důvodu opakovaných porušení smluvních povinností žalovaným, když požadovala smluvní pokutu ve výši 8.000 Kč, kterou vyúčtovala fakturou č. , hodnota, a na tuto částku byla uhrazena částečná platba ve výši 1.521,22 Kč a žalobkyně požadovala 6.478,78 Kč, když smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data , datum, . Žalobkyně od smlouvy odstoupila dne 1. 8. 2022, což bylo zjištěno z odstoupení od smlouvy ze dne 1. 8. 2022. Před samotným odstoupením od smlouvy došlo k realizaci zahájení přerušení dodávky elektřiny, když dodávky byly přerušeny k datu 21. 7. 2022, a to po doručení upomínky ze dne 21. 6. 2022. Žalovaný ani přes výzvu ze dne 8. 11. 2022 doručovanou na adresu uvedenou žalovaným jako doručovací adresa ve smlouvě ničeho neuhradil.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu zákona č. 222/1994 Sb. a následného ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích v platném a účinném znění, (energetický zákon), podle níž se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného energetického zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.10. S ohledem k datu vzniku závazkového vztahu mezi účastníky soud posuzoval tento jejich vztah a právní jednání účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), přičemž měl za to, že předmětná smlouva ve vztahu k dodávce elektřiny a rovněž ve vztahu k dodávce plynu je svou povahou smlouvou kupní, kdy podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.11. Pokud šlo o smluvní pokutu, pak soud vycházel z §§ 2048 až 2052 NOZ. Podle § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ve smyslu § 2049 NOZ pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.12. Podle § 2050 NOZ dále platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.13. Ustanovení § 2051 NOZ řeší tzv. moderační právo soudu ve vztahu k výši smluvní pokuty, kdy nepřim