9 C 252/2023-35 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 41 489 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 41 489 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že s žalovaným uzavřel prostřednictvím svého zmocněnce , Anonymizováno, , právnická osoba, Dohodu o uznání dluhu ze dne , datum, s tím, že žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni dluh ve výši 41 489 Kč, který uznal co do důvodu i výše. Dluh měl být žalovaným uhrazen v 41měsíčních pravidelných splátkách ve výši 1 000 Kč splatných podle stanoveného splátkového kalendáře, a to pod tíhou ztráty výhody splátek, přičemž při řádném splácení měla být poslední splátka ve výši 1 489 Kč uhrazena dne 20. 4. 2026. Důvodem vzniku dluhu na straně žalovaného byl jeho původní závazek vůči právnímu předchůdci žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, , s nímž žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný i přes uznání závazku řádně tento závazek žalobkyni nesplácel, když neuhradil ničeho na dlužné částce a dostal se do prodlení s úhradou splátek s tím, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od data následujícího po sepisu žaloby. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 11. 9. 2023.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 14. 12. 2023 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ).3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 11. 2023 č.j. 9 C 252/2023-31 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 14. 12. 2023 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již předem v podané žalobě. Soud s ohledem na pasivitu žalovaného v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění, kdy měl za jednoznačně prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této Smlouvy pak byl žalovanému poskytnut úvěr, který však řádně nesplácel a vznikl mu dluh ve výši 41 489 Kč. Právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni postoupil pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně s žalovaným uzavřela prostřednictvím svého zmocněnce , Anonymizováno, , právnická osoba, Dohodu o uznání dluhu ze dne , datum, s tím, že žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni dluh ve výši 41 489 Kč, který uznal co do důvodu i výše. Dluh měl být žalovaným uhrazen v 41měsíčních pravidelných splátkách ve výši 1 000 Kč splatných podle stanoveného splátkového kalendáře, a to pod tíhou ztráty výhody splátek, přičemž při řádném splácení měla být poslední splátka ve výši 1 489 Kč uhrazena dne 20. 4. 2026. Žalovaný i přes uznání závazku řádně tento závazek žalobkyni nesplácel, když neuhradil ničeho na dlužné částce a dostal se do prodlení s úhradou splátek s tím, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od data následujícího po sepisu žaloby. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 11. 9. 2023. Právní osobnost (právní subjektivitu) žalobkyně soud zjistil z obchodního rejstříku a rejstříku společností , Anonymizováno, a jeho úředního překladu.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Ze shora učiněných skutkových zjištění pak soud měl možnost si učinit i bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný uznal svůj závazek vůči žalobkyni Dohodou o uznání dluhu ze dne , datum, s tím, že žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni dluh ve výši 41 489 Kč, který uznal co do důvodu i výše. Dluh měl být žalovaným uhrazen v 41měsíčních pravidelných splátkách ve výši 1 000 Kč splatných podle stanoveného splátkového kalendáře, a to pod tíhou ztráty výhody splátek, přičemž při řádném splácení měla být poslední splátka ve výši 1 489 Kč uhrazena dne 20. 4. 2026. Žalovaný i přes uznání závazku řádně tento závazek žalobkyni nesplácel, když neuhradil ničeho na dlužné částce a dostal se do prodlení s úhradou splátek s tím, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od data následujícího po sepisu žaloby. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 11. 9. 2023.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum uzavřené Dohody o uznání dluhu ze dne 14. 11. 2022 soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ.10. Podle názoru soudu bylo provedeným dokazováním zjištěno a soud mohl uzavřít, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele ve smyslu § 2053 NOZ, kdy platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Zároveň se žalovaný zavázal uhradit dluh ve splátkách pod sankcí ztráty výhody splátek v případě, že by žalovaný některou ze splátek neuhradil či by se zpozdil s její úhradou, přičemž bylo na žalovaném, zda takové právo na zesplatnění dluhu využije či nikoliv při porušení povinností ze strany žalovaného. Žalovaný na splátkách neuhradil ničeho a žalobkyně využila svého práva a zesplatnila celý závazek. Žalovaný dluh ve výši 41 489 Kč neuhradil ani po doručení předžalobní výzvy a byl i v prodlení s úhradou dluhu.11. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.13. Soud měl tedy jednoznačně provedenými důkazy za prokázané, že došlo k uznání závazku žalovaným vůči žalobkyni, že žalovaný ničeho na svém dluhu neuhradil, dostal se i do prodlení a z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 489 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z této částky od 21. 9. 2023 do zaplacení. Pakliže se jednalo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla jednoznačně odvozena od platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ, na jejímž základě byla mj. i pohledávka za žalovanou postoupena právě na žalobce. (výrok I.)14. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 OSŘ, když podle uvedeného ustanovení platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V tomto případě byla žalobkyně neúspěšná pouze v nepatrné části požadovaného příslušenství a s ohledem k této skutečnosti tak soud měl za to, že jí náleží plná výše nákladů řízení.