9 C 43/2018-50 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 2. 2018 domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku ve výši 350 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 350 000 Kč od 1. 1. 2014 do zaplacení z titulu nevrácení poskytnutých peněžních prostředků z uzavřené smlouvy o zápůjčce, která měla být mezi účastníky uzavřena v písemné formě dne 3. 12. 2013. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že žalované poskytl půjčku v celkové výši 350 000 Kč, když žalované postupně poskytl hotovost ve výši 125 000 Kč dne 2. 12. 2023, částku ve výši 125 000 Kč dne 3. 12. 2023 a dále dne 6. 12. 2023 částku ve výši 6. 12. 2023. Ke všem těmto poskytnutým částkám pak byl vyplněn výdajový pokladní doklad. Žalovaná se zavázala poskytnuté částky vrátit nejpozději do 31. 12. 2023. Žalovaná ve sjednané lhůtě poskytnutou půjčku nevrátila, ničeho pak nebylo žalobci vyplaceno ani v rámci insolvenčního řízení vedeného proti žalované. Zároveň žalovaná nevrátila žalobci poskytnutou částku ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 5. 2. 2018.2. Žalovaná se k žalobě původně nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 16. 4. 2018.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 2. 2019 č.j. 9 C 43/2018-31 byli účastníci informováni o přerušení řízení z důvodu zahájeného (dalšího) insolvenčního řízení ve věci dlužníka (žalované) usnesením Krajského soudu v , spisová značka, . V řízení pak bylo soudem pokračováno po skončení insolvenčního řízení s tím, že žalobce i nadále trval na podané žalobě.4. Žalovaná se pak vyjádřila k žalobě v rámci doručené omluvy z nařízeného jednání na den 2. 4. 2024. V rámci omluvy, kdy žalovaná souhlasila s tím, aby bylo ve věci jednáno v její nepřítomnosti, uvedla, že by žaloba měla být zamítnuta. Důvodem pro zamítnutí spatřovala v nekonání žalobce v rámci insolvenčního řízení, když jeho přihlášená pohledávka byla popřena a žalobce se svého práva nedomáhal v rámci incidenčního sporu, tudíž neučinil žádný krok k tomu, aby pohledávka byla uznána za pravou. Tímto svým postojem pak podle žalované zmařil uspokojení své pohledávky v rámci insolvenčního řízení, když všechny ostatní přihlášené pohledávky byly uspokojeny a přebytek byl vrácen dlužnici, tj. žalované, na účet.5. Soud nařídil jednání na den 2. 4. 2024, k němuž byla řádně předvolána žalovaná a stejně tak i žalobce. Žalovaná se z jednání omluvila, jak soud uvedl výše, přičemž souhlasila s tím, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 OSŘ a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž při vlastním rozhodování vyšel z předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní pokud šlo o případné zpochybnění důkazů a tvrzení žalobce ohledně poskytnutí půjčky ve výši 350 000 Kč, když se nikterak mimo výše uvedenou argumentaci nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce, když ani nesporovala, že by částku 350 000 Kč od žalobce obdržela.6. Na základě provedeného dokazování učinil soud ve věci následující skutková zjištění:7. Soud k důkazu provedl smlouvu o půjčce ze dne 3. 12. 2013 vztahující se k částce 350 000 Kč, když z této listiny zjistil, že tato je podepsána jak věřitelem, tj. žalobcem, tak dlužníkem, tj. žalovanou, přičemž v článku I. předmětu smlouvy je uvedeno, že věřitel přenechává touto smlouvou dlužníkovi částku ve výši 350 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že dlužník potvrzuje podpisem této smlouvy převzetí částky 350 000 Kč, a to ve 3 splátkách, kde nejspíš nepozorností je uvedeno poskytnutí částky ve výši 125 000 Kč dne 2. 12. 2013 a dne 3. 12. 2013 částky 125 000 Kč, avšak není uvedena další částka ve výši 100 000 Kč nebyla v této smlouvě uvedena, ač jinak je v této smlouvě o půjčce uváděno, že předmětem půjčky byla částka 350 000 Kč, která měla být vrácena žalovanou nejpozději do 31. 12. 2013.8. Zároveň soud k důkazu provedl jednotlivé příjmové pokladní doklady ze dne 2. 12. 2013, ze dne 3. 12. 2013 a ze dne 6. 12. 2013, když z těchto zjistil, že žalovaná potvrdila převzetí půjček od žalobce dne 2. 12. 2013 ve výši 125 000 Kč, dne 3. 12. 2013 ve výši 125 000 Kč a dne 6. 12. 2023 ve výši 100 000 Kč.9. Z výzvy k úhradě dlužné částky ve výši 350 000 Kč spolu s poštovním podacím lístkem soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě dluhu touto výzvou ze dne 5. 2. 2018, která byla téhož dne dána k poštovní přepravě.10. Z usnesení Krajského soudu v , spisová značka, soud mohl zjistit, že bylo vzato na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení a bylo rozhodnuto o prohlášení konkursu na majetek žalované jako dlužnice.11. Z usnesení Krajského soudu v , spisová značka, bylo zjištěno, že tímto usnesením došlo ke zrušení konkursu na majetek dlužnice tedy žalované po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení.12. Z usnesení Krajského soudu v , spisová značka, pak soud rozhodl o rozvrhu výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, když soudem bylo rozhodnuto, že byla použita částka 64 602 Kč, a tato byla vyplacena na dluh ve výši 59 992 Kč společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, , a ve výši 4 610 Kč společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, .13. Konečně z usnesení PČR ze dne 6. 3. 2019 č.j. , Anonymizováno, soud mohl bezpečně zjistit, že žalobce podal dne 18. 10. 2017 trestní oznámení na žalovanou pro trestný čin zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, přičemž mj. se toto trestní oznámení týkalo i poskytnuté půjčky ve výši 350 000 Kč, přičemž uvedeným usnesením došlo k odložení věci podle § 159a odst. 1 trestního řádu.14. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná pak nijak nebrojila proti předkládaným důkazům ze strany žalobce, nezpochybňovala pravost těchto listinných důkazů, stejně tak ani nenamítala jejich nevěrohodnost. Soud tak mohl vyjít z takto provedených důkazů, předložených ze strany žalobce, které byly bezpečným podkladem pro závěr o skutkovém stavu.15. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními významnými pro toto řízení z hlediska jeho předmětu. Tak soud mohl zcela bezpečně uzavřít, a to i přes určité nesrovnalosti v samotné uzavřené smlouvě o půjčce ze dne 3. 12. 2013, že žalovaná potvrdila podpisem této smlouvy převzetí částky 350 000 Kč, byť částka v celkové výši 350 000 Kč byla žalované fakticky poskytnuta až k datu 6. 12. 2023, když postupně jí byly ze strany žalobce půjčeny postupně částky ve výši 125 000 Kč dne 2. 12. 2013, ve výši 125 000 Kč dne 3. 12. 2013 a ve výši 100 000 Kč dne 6. 12. 2013. Zároveň bylo z této v písemné podobě uzavřené smlouvě o půjčce zjištěno, že částka 350 000 Kč měla být žalovanou žalobci vrácena nejpozději k datu 31. 12. 2013. Nebylo pochyb o tom, že půjčka ve výši 350 000 Kč byla žalované poskytnuta a také že žalovaná fakticky na poskytnuté půjčce žalobci ničeho nevrátila, ostatně ani sama nic takového netvrdila. Žalobce se dokonce rozhodl věc řešit i prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení, avšak Policie ČR usnesením , Anonymizováno, odložila věc podle § 159a odst. 1 trestního řádu, neboť ve věci nedospěla PČR, že by mohlo jít o podezření ze zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Žalovaná byla žalobcem k vrácení poskytnuté půjčky vyzvána i předžalobní upomínkou, avšak ani tak ničeho žalobci nevrátila. Žalovaná se pak dostala od 1. 1. 2014 do prodlení s vrácením poskytnuté půjčky.16. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:17. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat předchozí právní úpravu ve vztahu k uzavřené smlouvě o půjčce. Mezi žalobcem a žalovanou totiž došlo podle názoru soudu jednoznačně k uzavření smlouvy o půjčce, přičemž režim takto posuzované smlouvy o půjčce se řídil zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění do 31. 12. 2013, (dále jen ObčZ).18. Podle § 657 ObčZ platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druh