14 C 34/2025-18 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala vůči žalované vyklizení bytu uvedeného ve výroku I tohoto rozsudku ve lhůtě 15 dnů. K důvodům žaloby uvedla, že je vlastníkem předmětného bytu, který žalovaná užívá bez právního důvodu, neboť nájem sjednaný Nájemní smlouvou ze dne 15. 1. 2024 žalované skončil výpovědí z důvodu zvlášť závažného porušení povinností nájemce spočívající v dlužném nájemném za dobu od června do září 2024, a to k 6. 11. 2024. Žalovaná byt i poté neoprávněně užívá.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.V rámci provedeného dokazování soud z výpisu katastru nemovitostí zjistil, že žalobkyně je zapsána jako vlastník pozemku p.č.st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, bytový dům, vše v obci a katastrální území , adresa, a k této nemovitosti není zapsáno ve prospěch žalované žádné právo. (výpis , Anonymizováno, ). Ze Smlouvy o nájmu sociálního bytu ze dne 15. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně přenechala k užívání žalované na dobu určitou od 1. 2. 2024 do 31. 1. 2025 byt č. , hodnota, nacházející se v domě čp. , Anonymizováno, , adresa, v , Anonymizováno, , adresa, na pozemku p.č. , hodnota, v obci a katastrální území , adresa, a žalovaná se zavázala za to platit nájemné 2 292 Kč měsíčně, úhrady a zálohy za nezbytné služby 5000 Kč měsíčně, oboje splatné vždy do 5 dne příslušného měsíce. (citovaná smlouva). Výzvou ze dne 31. 7. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného nájemného za měsíce červen až červenec 2024 v celkové výši 14 584 Kč. ( výzva čl. 6) Z „Výpovědi nájmu sociálního bydlení z důvodu neplacení nájemného“ ze dne 25. 10. 2024 doručené žalované dne 6. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vypověděla žalované bez výpovědní doby nájem předmětného bytu sjednaný nájemní smlouvou ze dne 15. 1. 2024 z důvodu neplacení nájemného a nákladů za služby za dobu června 2024 do září 2024, v čemž spatřovala porušení povinnosti žalované zvlášť závažným způsobem dle § 2991 o.z. Současně byla žalovaná poučena o právu vznést námitky, podat návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem dle § 2286 o.z. a byla vyzván k vyklizení bytu do jednoho měsíce ode dne doručení výpovědi.( výpověď ze dne 25. 10. 2024 včetně doručenky pošty). Z výpisu věcí vedených u zdejšího soudu bylo zjištěno, že žalovaná nepodala návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem.Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a konstatoval, že listinné důkazy prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť zjištění vzájemně korespondovala, žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti a žalovaná ani netvrdila skutečnosti, které by zjištění učiněná z listin zpochybňovaly.Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu, který žalovaná i nadále užívá, přestože byla vyzván k vyklizení do 6. 12. 2024, poté co žalobkyně vypověděla bez výpovědní doby nájem mezi účastníky sjednaný Smlouvou o nájmu ze dne 15. 1. 2024, a to výpovědí ze dne 25. 10. 2024 doručenou žalované 6. 11. 2024 z důvodu nehrazení nájemného a záloh žalovanou v období od června 2024 do září 2024, v čemž žalobkyně spatřovala zvlášť závažné porušení povinnosti žalované jako nájemce dle § 2991 o.z.Podle § 1040 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že žalobkyni jako vlastníku nemovitosti náleží ochrana dle § 1040 o.z. vůči žalované, která bez právního důvodu zasahuje do jejího vlastnického práva tím, že byt užívá bez právního důvodu. Žalované dříve svědčil právní důvod, neboť jí náleželo právo užívání dle Smlouvy o nájmu sjednané dne 15. 1. 2024. Nájem však skončil výpovědí žalobkyně jako pronajímatele ze dne 25. 10. 2024 pro zvlášť závažné porušení povinnosti žalované spočívající v nezaplacení nájemného a nákladů za služby za dobu delší než tři měsíce dle § 2291 o.z. Jelikož žalobkyně před doručením výpovědi vyzvala žalovanou k odstranění závadného chování v souladu s § 2291 odst. 2 o.z. (výzva k zaplacení), v písemné výpovědi vymezila nejen skutkově ale i právně důvod výpovědi podřaditelný pod zvlášť závažné porušení povinnosti dle § 2291 odst. 2 o.z., výpověď obsahovala poučení dle § 2286 odst. 2 o.z., shledal soud výpověď žalobkyně platnou a účinnou. Rovněž díky skutečnosti, že žalovaná nepodala návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, považoval soud výpověď pronajímatele také za oprávněnou. Účinností výpovědi 6. 11. 2024 skončil nájem a pokud žalovaná i nadále předmětný byt užívala, dělo se tak již bez právního důvodu. Soud shledal žalobu důvodnou dle § 1040 odst. 1 o.z., a proto ji výrokem I tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.Při určení lhůta k vyklizení dle § 160 odst. 1 o.s.ř. přihlédl soud k době, která uplynula od výzvy žalobkyně k vyklizení a konstatoval, že žalobkyně již poskytla žalované dostatečnou dobu pro získání jiného bydlení, a proto stanovil lhůtu vyklizení v délce 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníků, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a náleží jí právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady žalobkyně představoval zaplacený soudní poplatek ve výši 5000 Kč vybraný dle položky 4 písm. a) Sazebníků poplatků k z.č. 549/1991 Sb. a paušální náhrada nezastoupeného účastníka 300 Kč za jeden úkon dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.