29 C 166/2025-30 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu , datum, , domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že v důsledku dvou protiprávních jednání žalovaného došlo k poškození zdraví dvou , Anonymizováno, žalobkyně, přičemž žalobkyně jako jejich , podezřelý výraz, vynaložila náklady na , podezřelý výraz, v celkové výši , částka, . První incident se odehrál dne , datum, v , Anonymizováno, , kdy žalovaný fyzicky napadl , jméno FO, , čímž mu způsobil , Anonymizováno, vyžadující lékařské ošetření. Náklady na zdravotní péči činily , částka, . Odpovědnost žalovaného za škodu vyplývá z rozhodnutí , Anonymizováno, . Druhý incident se stal dne , datum, , kdy žalovaný po požití alkoholu vyhrožoval , jméno FO, a následně ho napadl , Anonymizováno, , čímž mu způsobil , Anonymizováno, . Náklady na zdravotní péči činily , částka, . Odpovědnost žalovaného za škodu byla pravomocně konstatována trestním příkazem , Anonymizováno, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu, že dne , datum, kolem , Anonymizováno, hodin v , Anonymizováno, , žalovaný po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl , jméno FO, , nar. , datum, , několika ranami , Anonymizováno, . V důsledku útoku utrpěl poranění , Anonymizováno, [viz výpisu případu č. , Anonymizováno, , právnická osoba, , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ], které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně v příčinné souvislosti s tímto zraněním uhradila zdravotnickým zařízením zdravotní výkony v celkové výši , částka, [viz rozpis náhrady č. , hodnota, ]. Odpovědnost žalovaného za škodu byla zjištěna , Anonymizováno, Městského úřadu , Anonymizováno, [viz výpisu případu č. 416/2023 , právnická osoba, , adresa, , , Anonymizováno, ]. Druhý incident se stal dne , datum, kolem , Anonymizováno, hodin v , Anonymizováno, , kde žalovaný po požití alkoholu vyhrožoval , jméno FO, , nar. , datum, , že mu vykrade a podpálí , Anonymizováno, , a následně se pokusil zaútočit , Anonymizováno, . , jméno FO, útok vykryl, přičemž utrpěl zhmoždění , Anonymizováno, [viz , Anonymizováno, ], které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně v příčinné souvislosti s tímto zraněním uhradila zdravotnickým zařízením zdravotní výkony v celkové výši , částka, [viz rozpis náhrady č. , hodnota, ]. Odpovědnost žalovaného za škodu byla pravomocně konstatována , Anonymizováno, [cit. trestní příkaz]. Žalovaný byl žalobkyní v obou případech řádně vyzván k úhradě nákladů léčení (výzvy ze dne , datum, a , datum, ) [viz cit. výzvy], avšak obě výzvy byly po uložení (, datum, , resp. , datum, ) vráceny jako nedoručené [viz obálky].4. Podle § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen „zák. č. 48/1997 Sb.“) příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.5. Podle § 55 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb. pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.6. Podle § 7 odst. 1 písm. b) zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v účinném znění, se fyzická osoba dopustí přestupku [proti občanskému soužití] tím, že jinému ublíží na zdraví.7. Ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. upravuje právo zdravotní pojišťovny požadovat od třetí osoby, která jejímu pojištěnci zaviněně způsobila poškození na zdraví nebo smrt, náhradu nákladů vynaložených na jeho ošetření a léčení. Jde o právo na náhradu škody vyplývající ze speciálního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 9. 1999, sp. zn. 2 Cdon 2079/97). Zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu, neboť povinnost zdravotní pojišťovny zaplatit svému smluvnímu zdravotnickému zařízení náklady péče poskytnuté jejímu pojištěnci je plněním její zákonné povinnosti ve smyslu § 13 zákona č. 48/1997 Sb., v účinném znění, která existuje bez ohledu na to, z jakého důvodu byla léčebná péče jejímu pojištěnci poskytnuta, zda šlo o léčení následků úrazu či jiného poškození zdraví způsobeného zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby nebo následkem jiné události.8. V souladu s § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), je soud vázán rozhodnutím o spáchání přestupku, tedy žalovaný narušil občanské soužití ublížením na zdraví, což naplňuje skutkovou podstatu přestupku dle § 7 odst. 1 písm. b) zák. č. 251/2016 Sb., o přestupcích, v platném znění. Platí, že třetí osoba, tj. žalovaný, odpovídá pojišťovně v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání.9. Stejně tak je soud podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Z této formulace je bez jakýchkoliv pochybností zřejmé, že pokud již existuje pravomocné rozhodnutí trestního soudu, byť i v podobě , Anonymizováno, (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 23 Cdo 956/2012), soud si v civilním řízení nesmí tyto otázky posuzovat samostatně. Vázaností civilního soudu rozhodnutím trestního soudu o spáchání trestného činu a o osobě jeho pachatele se rozumí především vázanost skutkovými zjištěními trestního soudu, které vyústily v odsuzující rozsudek. Soud je v občanském soudním řízení vázán vždy rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, ale musí vycházet též z jiných rozhodnutí vydaných v trestním řízení a dbát o to, aby se s nimi nedostal do rozporu. V souvislosti s otázkou vázanosti odsuzujícím rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. jde zejména o to, které okolnosti rozhodné pro vyřešení sporu o náhradu škody, musí soud převzít , podezřelý výraz, , aniž by je musel a mohl v občanském soudním znovu zjišťovat (srov. stanovisko NS ČSR z 24. 10. 1979, sp. zn. Cpj 35/78, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. Rc 22/79, jež nebylo v otázce odsuzujícího rozhodnutí překonáno – srov. a contrario rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).10. Jinými slovy, v obou případech existuje pravomocné správní, resp. soudní, rozhodnutí o spáchání deliktu žalovaným, které vedlo k újmě dalších osob. Žalobkyně uhradila v souvislosti s výkony u poškozených částku , částka, , jež představuje náklady vynaložené na ošetření a léčení pojištěnců v důsledku jednání právě žalovaného. , Anonymizováno, na ošetření a léčení poškozených vynaložila žalovanou částku, a proto jí podle § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. svědčí právo na náhradu těchto nákladů proti žalovanému.11. Doba plnění v této věci není stanovena právním předpisem ani dohodou stran, dlužník je tedy povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl o plnění věřitelem požádán. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky výzvami ze dne , datum, a , datum, , v nichž žalovanému stanovila lhůtu k plnění , Anonymizováno, . Výzva byla žalovanému zaslána doporučeně, byla vrácena odesílateli jako nevyzvednutá v úložní době, která počala běžet , datum, , resp. , datum, . Platí, že písemnost se ocitne ve sféře dispozice adresáta tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se adresát opravdu s obsahem projevu vůle seznámil; rozhodující je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah písemnosti poznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 805/2006). Do dispoziční sféry žalovaného se tak zásilka dostala již , datum, , resp. , datum, (bez ohledu na to, že si ji fakticky nevyzvedl a s jejím obsahem se fakticky neseznámil, avšak tuto možnost měl) a tedy ke dni , datum, , resp. , datum, , byl žalovaný povinen regresní náhradu uhradit. Neuhradil-li je k těmto datům, dostal se následujícího dne do prodlení, a žalobkyni tak podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění, vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se ovšem úroku domáhá až od , datum, , přičemž soud je jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit.12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 14