9 C 78/2025-69 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala původně po žalované zaplacení částky v celkové výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých částek z titulu poskytnutého úvěru ve výši , částka, a , částka, . K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že žalovaná s , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, a stejného dne i úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na jejichž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované v obou případech částku úvěru ve výši , částka, s tím, že poskytnutá částka ve výši , částka, a , částka, z obou úvěrových smluv měla být i spolu se sjednanými poplatky a úroky vrácena nejpozději do , datum, . Žalovaná však do sjednaného data ničeho nevrátila, uvedené částky nevrátila ani přes opakované urgence, , Anonymizováno, . Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky ze dne , datum, . Pohledávka za žalovanou byla z právního předchůdce žalobkyně, poskytovatele úvěru na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na , právnická osoba, , dále byla z tohoto věřitele postoupena na , právnická osoba, a z tohoto věřitele pak práva z této pohledávky byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované ze strany původního věřitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované jako spotřebitele, přičemž měla zároveň doložit konkrétní listiny, na jejichž základě byla ověřována úvěruschopnost žalované a jak právní předchůdce žalobkyně (poskytovatel úvěru) vyhodnotil finanční situaci žalované.3. K této výzvě se žalovaná vyjádřila v podání ze dne , datum, , kdy uvedla, že nedisponuje žádnými podklady ve vztahu ke zjišťování úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně a z tohoto důvodu pak vzala žalobu částečně zpět o částky zde uvedené (viz výrok I. tohoto rozsudku) a nadále trvala na tom, že žalované byly poskytnuty částky , částka, a , částka, , které bylo možno s ohledem na neplatnost úvěrových smluv považovat za bezdůvodné obohacení, přičemž vrácení těchto částek se i nadále domáhala z tohoto uvedeného titulu.4. Soud tak v intencích tohoto dispozitivního úkonu žalobkyně rozhodl o částečném zastavení řízení ve smyslu § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), přičemž nadále pak bylo vedeno řízení o zaplacení částky v celkové výši , částka, , která představovala bezdůvodné obohacení na straně žalované.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne , datum, . Stejně tak se ani nevyjádřila k částečnému zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně, které jí bylo doručováno spolu s žalobou.6. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne , datum, spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.7. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.8. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu, kdy bylo bezpečně zjištěno, že žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . uzavřela dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, a stejného dne i úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na jejichž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované v obou případech částku úvěru ve výši , částka, s tím, že poskytnutá částka ve výši , částka, a , částka, z obou úvěrových smluv měla být i spolu se sjednanými poplatky a úroky vrácena nejpozději do , datum, . Součástí smluv byly i , Anonymizováno, . Poskytnutí uvedených částek žalované pak měl soud za prokázané z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne , datum, . Žalovaná do sjednaného data ničeho nevrátila, uvedené částky nevrátila ani přes opakované urgence, upomínání prostřednictvím SMS zpráv i výzev k uhrazení pohledávky ze dne , datum, . Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky ze dne , datum, . Pohledávka za žalovanou byla z právního předchůdce žalobkyně, poskytovatele úvěru na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na , právnická osoba, , dále byla z tohoto věřitele postoupena na , právnická osoba, a z tohoto věřitele pak práva z této pohledávky byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .9. Soud měl tedy za prokázané poskytnutí částek 2x , částka, na základě úvěrových smluv, avšak žalobkyně již nijak neprokázala, že by poskytovatel úvěru řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované a soud tak považoval sjednané úvěrové smlouvy za neplatné.10. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:11. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od , datum, , (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k nároku na vrácení bezdůvodného obohacení.12. Žalobkyně nemohla soudu předložit jakoukoliv úvěrovou smlouvu a nemohla tedy ani řádně doložit důkazy konkrétní podmínky úvěru poskytovaného žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně. Za takové situace ale tedy měl soud za to, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena úvěrová smlouva. Je-li pak smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na jehož základě si strany plnily podle § 2991 odst. 2 NOZ a podle § 2991 odst. 1 NOZ platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila-li strana, bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila ve smyslu § 2993 NOZ. Žalobkyně, respektive právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní plnění ve výši , částka, , přičemž žalovaný nevrátil z této částky žádnou částku. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl právním předchůdcem žalobkyně i žalobkyní řádně vyzván, žalobě zcela vyhověl, kdy považoval za zcela souladný se zákonem i požadavek na úrok z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1970 NOZ, přičemž zároveň měl také za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. (výrok I.)13. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:14. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od , datum, , (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně (právní předchůdce žalobkyně) coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele.15. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.16. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobce spln