14 C 274/2025-23 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 65 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrok I tohoto rozsudku z důvodu uznání dluhu žalovaným z titulu dlužného nájemného za roky 2024 až 2025 za užívání bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě č.p. , Anonymizováno, na , adresa, , , adresa, . Ačkoliv se žalovaný zavázal uhradit dlužné nájemné v uznání dluhu do 1.10.2025, neuhradil ničeho.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.V rámci provedeného dokazování soud z listiny nazvané Uznání dluhu ze dne 31. 1. 2025 zjistil, že žalovaný písemně uznal svůj dluh vzniklý z důvodu nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2024 uzavřené mezi účastníky, vzniklý nezaplacením nájemného za užívání bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě , Anonymizováno, v , adresa, , za roky 2024 až 2025, v celkové výši 65 000 Kč, který se zavázal uhradit do 1. 10. 2025. Dále byla předložena kopie občanského průkazu žalovaného a fotografie žalovaného ze dne 31. 1. 2025 podepisující listinu. Z předložené písemné vulgární komunikace prostřednictvím telefonu, díky absenci data i čísla volaného nebo volajícího, neučinil soud rozhodná skutková zjištění. Z insolvenčního rejstříku žalovaného bylo zjištěno, že jeho insolvence vedená pod sp. zn. , spisová značka, byla již ukončena.Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Pravost uznání dluhu dokládala i fotografie žalovaného a kopie jeho občanského průkazu, oboje předložené žalobcem.Z těchto důvodů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný písemně uznal vůči žalobci dluh ve výši 65 000 Kč vzniklý z důvodu smlouvy o nájmu bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě , Anonymizováno, v , adresa, , za roky 2024 až 2025, v celkové výši 65 000 Kč, který se zavázal uhradit do 1. 10. 2025.Podle § 2053 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že listina nazvaná Uznání dluhu ze dne 31. 1. 2025 naplňuje zákonné předpoklady ust. § 2053 o.z. a díky tomu nastupuje právní domněnka, že dluh žalovaného ze smlouvy o nájmu bytu dle § 2235 a násl. trval v době uznání. Jelikož v rámci dokazování nebyly zjištěny skutečnosti, které by domněnku vyvracely, popřípadě by způsobily zánik závazku, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku 65 000 Kč. Nezaplacením v termínu splatnosti do 1. 10. 2025 se žalovaný ocitl v prodlení a podle § 1970 o.z. vznikl žalobci nárok na úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný plné právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívaly v zaplaceném soudním poplatku 3 250 Kč a dvou paušálních náhrad po 300 Kč nezastoupeného účastníka dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř.Lhůtu plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.