30 C 414/2020-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 8.866,10 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] dvě smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, když následně téhož dne účastníci řízení uzavřeli kupní smlouvy, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalovanému zařízení [anonymizována tři slova] [příjmení] za kupní cenu ve výši 9.976,99 Kč, s tím, že při převzetí byla uhrazena částka 1.576,99 Kč, a že zbývající část kupní cena měla být uhrazena prostřednictvím 12 měsíčních splátek ve výši 700 Kč. Žalovaný však vystavené faktury za odebrané služby nehradil řádně a včas, třebaže byl na tuto skutečnost žalobkyní upozorněn. Žalovaný neuhradil řádně a včas faktury za období od 25.2.2018 do 24.9.2018, přičemž žalobkyně se z těchto vystavených faktur nedomáhá celé částky, nýbrž jen částky ve výši 8.866,10 Kč. Žalovaný, přestože byl žalobkyní vyzván ke zjednání nápravy, dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 8.866,10 Kč a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, když následně téhož dne účastníci řízení uzavřeli ještě listinu označenou jako Potvrzení o uzavření Dohody o splátkách ceny zařízení, na jejímž základě žalobkyně žalovanému přenechala k užívání zařízení [anonymizována tři slova] [příjmení] za kupní cenu 9.977 Kč, přičemž žalovaným byla při převzetí uhrazena část kupní ceny ve výši 1.577 Kč, s tím, že zbývající část kupní cena bude žalovaným zaplacena prostřednictvím 12 měsíčních splátek ve výši 700 Kč. 5. Žalobkyně rovněž žalovanému umožnila objednat si prostřednictvím sítě od třetích subjektů služby (např. prémiové SMS, AUDIOTEX), které nejsou službami elektronických komunikací v souladu s § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). Žalovaný využil služeb třetích stran, pročež žalobkyně žalovanému tyto služby vyúčtovala v celkové výši 669 Kč. 6. Žalobkyně za období od 25.2.2018 do 24.9.2018 vystavila sedm faktur, které nebyly ze strany žalovaného řádně a včas uhrazeny. Žalobkyně se v tomto řízení nedomáhala veškerých fakturovaných částek, nýbrž toliko částky ve výši 8.866,10 Kč, s tím, že z této částky na služby třetích stran připadá částka ve výši 669 Kč. 7. Žalovaný v termínu splatnosti, jakož ani později, na dlužnou částku 8.866,10 Kč (669 Kč + 8.197,10 Kč) ničeho nezaplatil. 8. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně v písemné formě uzavřena dle § 63 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích smlouva poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalovanému mj. služby třetích stran, přičemž žalovaný za tyto poskytnuté služby dosud zcela nezaplatil vyúčtovanou cenu ve výši 669 Kč. Následně byla mezi účastníky řízení platně v písemné formě uzavřena dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), kupní smlouva, na jejímž základě žalobkyně (prodávající) odevzdala žalovanému (kupující) věc (zařízení), která byla předmětem koupě, a umožnila mu k ní nabýt vlastnické právo, oproti čemuž se žalovaný zavázal věc převzít a zaplatit žalobkyni ujednanou kupní cenu. Žalobkyně svou povinnost splnila, předmětné zboží žalovanému dodala, který jej převzal, avšak tento svou povinnost, tj. povinnost zaplatit za odebrané zboží zbývající část kupní ceny prostřednictvím měsíčních splátek, porušil, když ji zcela nezaplati (8.197,10 Kč). 9. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.866,10 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.