11 C 88/2021-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala zaplacení částky 7 574 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku s tím, že dne [datum] při jízdě na lince [číslo] (trolejbus), dne [datum] při jízdě na lince [číslo] (trolejbus), dne [datum] při jízdě na lince [číslo] (trolejbus), dne [datum] při jízdě na lince [číslo] (trolejbus) a následně dne [datum] při jízdě na lince [číslo] (trolejbus) městské hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaná neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Dle žalobkyně jsou tak splněny podmínky pro to, aby po ní mohla požadovat jízdné ve výši 2 x 10 Kč a 3 x 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z výše uvedených přeprav dopravním prostředkem. Žalovaná do podání žaloby ničeho nezaplatila. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředky veřejné dopravy provozovanými žalobkyní, a to ve shora uvedené dny na lince [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se neprokázala ani v jednom případě platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Jízdné činilo 2 x 10 Kč, 3 x 18 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč za každou z výše uvedených přeprav. Žalovaná do podání žaloby ničeho nezaplatila. <i>5. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.</i> <i>6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.</i> <i>7. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.</i> <i>8. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> <i>9. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.</i> <i>10. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.</i> <i>11. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> 12. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatila, je nárok žalobkyně důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po uplynutí jednoměsíční lhůty po provedené kontrole. 13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 600 Kč Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 200 Kč. Náhradu hotových výdajů přiznal soud žalobkyni podle § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně není v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů. Jelikož žalobkyně podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“) výše náhrady částku 100 Kč za každý úkon, tedy za dva úkony (návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky) částku ve výši 200 Kč. 14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.