22 C 217/2021-47 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 2. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], nacházejícím se na adrese [ulice a číslo], [obec], dodávanou žalobkyní žalovanému na podkladě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 16. 7. 2019. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala odběr elektřiny za období ode dne 8. 8. 2019 do dne 22. 4. 2020, fakturou [číslo] na částku 12 171,00 Kč, s datem splatnosti dne 10. 5. 2020 a za období ode dne 23. 4. 2020 do dne 26. 6. 2020, fakturou [číslo] na částku 3 433 Kč, s datem splatnosti dne 26. 7. 2020, které žalovaný nezaplatil a žalovaná mu proto zaslala upomínky, za což mu vyúčtovala částku 2x 100 Kč fakturou č. [anonymizováno], s datem vystavení dne 26. 2. 2020 a s datem splatnosti dne 11. 3. 2020 a fakturou č. [anonymizováno], s datem vystavení dne 1. 6. 2020 a s datem splatnosti dne 15. 6. 2020. Žalovaný popsané nároky nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a zůstal celou dobu neaktivní. 3. Soud ve věci nařídil jednání, kterého se účastníci nezúčastnili, když žalovaný tak učinil bez omluvy či žádosti o odročení jednání a žalobkyně se z jednání omluvila s tím, aby soud jednal v její nepřítomnosti, což soud při splnění podmínek dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.” učinil. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. 5. Účastníci řízení uzavřeli dne 16. 7. 2019 smlouvu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, jejichž součástí bylo též sjednání poplatku 100 Kč za zaslání upomínky při nesplnění povinnosti, uvedeného též přímo ve smlouvě – jejích závěrečných ustanoveních. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. 6. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury [číslo] vystavené dne 26. 4. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 12 171 Kč za spotřebu elektřiny za období od 8. 8. 2019 do dne 22. 4. 2020, a to se splatností do 10. 5. 2020. Z faktury [číslo] vystavené dne 12. 7. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 3 433 Kč za spotřebu elektřiny za období od 23. 4. 2020 do dne 26. 6. 2020, a to se splatností do 26. 7. 2020. 7. Z faktury č. [anonymizováno], s datem vystavení dne 26. 2. 2020, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 100 Kč jakožto poplatku za upomínku ze dne 26. 2. 2020 s výzvou k úhradě předepsané zálohové platby v částce 2 000 Kč, a to se splatností dne 15. 6. 2020. Z faktury č. [anonymizováno], s datem vystavení dne 1. 6. 2020, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 100 Kč jakožto poplatku za upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky za spotřebu elektřiny ze dne 1. 6. 2020 v částce 12 171 Kč, a to se splatností dne 15. 6. 2020. 8. Z výzev k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě včetně potvrzení o podání ze dne 14. 10. 2020 a 16. 10. 2020 soud zjistil, že jimi byl žalovaný vyzván k zaplacení nároků před podáním žaloby. 9. Naopak soud nezjistil pro věc ničeho podstatného z faktur a upomínek, jejichž předmět není součástí žalovaných nároků, stejně jako z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 30. 6. 2020. 10. Žalovaný z těchto titulů ničeho neuhradil, minimálně nic takového ve vztahu k řízení netvrdil ani neprokázal. 11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. 12. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 13. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k následujícímu, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur, stejně jako ji vzniklo jako příslušenství těchto pohledávek (§ 513 o. z.) nárokovat poplatek za upomínání, jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, jehož výše byla předem sjednána, když v tomto případě neshledal uplatněné náklady zjevně neúčelnými ani neúměrně vysokými. 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 642 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (soud nepřiznal náhradu za dvě předložené předžalobní výzvy, když dělit nárok na dvě výzvy neshledal účelným) a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.