22 C 249/2021-80 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 7. 7. 2020 na žalovaném domáhala zaplacení částky 32 541 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za dodávky stlačeného zemního plynu žalovanému, který mu byl dodáván pro pohon motorového vozidla z plnících stanic na základě smlouvy [číslo] ze dne 26. 6. 2019, přičemž dodávka plynu ve výši 10 870 Kč za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019 byla žalovanému vyúčtována fakturou č. [anonymizováno] ze dne 9. 8. 2019, za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 byla žalovanému částka ve výši 12 479 Kč vyúčtována fakturou č. [anonymizováno] ze dne 9. 9. 2019, a za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019 mu byla vyúčtována částka ve výši 9 192 Kč fakturou č. [anonymizováno] ze dne 8. 10. 2019. Žalovaný cenu za odebrané množství stlačeného zemního plynu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu neaktivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění. 5. Z listiny ze dne 26. 6. 2019 označené jako rámcová smlouva o dodávkách stlačeného zemního plynu [číslo] soud zjistil, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala zajistit kupujícímu dodávku stlačené zemního plynu z plnících stanic pro pohon motorových vozidel, a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu dodávaného stlačeného zemního plynu. Součástí smlouvy jsou také poučení uživatele plnící stanice CNG a specifikace vydaných zákaznických karet a identifikační údaje motorových vozidel. 6. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne 9. 8. 2019 soud zjistil, že byl jejím prostřednictvím žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky za odběr zemního plynu CNG na čerpacích stanicích za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019, a to ve výši 10 870 Kč. Splatnost faktury nastala dne 23. 8. 2019. 7. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne 9. 9. 2019 soud zjistil, že byl jejím prostřednictvím žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky za odběr zemního plynu CNG na čerpacích stanicích za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019, a to ve výši 12 479 Kč. Splatnost faktury nastala dne 23. 9. 2019. 8. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne 8. 10. 2019 soud zjistil, že byl jejím prostřednictvím žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky za odběr zemního plynu CNG na čerpacích stanicích za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019, a to ve výši 9 192 Kč. Splatnost faktury nastala dne 22. 10. 2019. 9. Z výzvy ze dne 9. 6. 2020 soud zjistil, že jí byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 32 541 Kč. 10. Na základě zjištění učiněných z žalobkyně předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 11. Mezi účastníky byla dne 26. 6. 2019 uzavřena smlouva o dodávkách stlačeného zemního plynu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala zajistit kupujícímu dodávku stlačené zemního plynu z plnících stanic pro pohon motorových vozidel, a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu dodávaného stlačeného zemního plynu. Dodávka plynu ve výši 10 870 Kč za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019 byla žalovanému vyúčtována fakturou č. [anonymizováno] ze dne 9. 8. 2019, za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 byla žalovanému částka ve výši 12 479 Kč vyúčtována fakturou č. [anonymizováno] ze dne 9. 9. 2019, a za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019 mu byla vyúčtována částka ve výši 9 192 Kč fakturou č. [anonymizováno] ze dne 8. 10. 2019. Žalovaný cenu za odebrané množství stlačeného zemního plynu ničeho neuhradil, přestože k tomu byl žalobkyní vyzván, minimálně nic takového v řízení netvrdil a nedoložil. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud po právní stránce k následujícímu závěru. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, resp. následně dílčí konkludentně uzavírané kupní smlouvy. Žalobkyně se jako prodávající smlouvou zavázala zajistit žalovanému jako kupujícímu dodávku stlačené zemního plynu z plnících stanic pro pohon motorových vozidel, a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu dodávaného stlačeného zemního plynu, na základě čehož dodávala žalovanému vyúčtovaný zemní plyn, který žalovaný neuhradil, resp. nic takového netvrdil ani neprokázal. Žalovaný tak nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky stlačeného zemního plynu, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal a žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný stlačený zemní plyn právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 501,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 628 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 541 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 420 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 160 Kč ve výši 1 713,60 Kč. 15. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.