22 C 354/2020-41 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle žalobkyně tento nárok vznikl z titulu mezi účastníky dne 18. 10. 2016 uzavřené účastnické smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Účastníci dále uzavřeli dne 18. 10. 2016 kupní smlouvu a dohodu o splátkách ceny zařízení [číslo], na základě které bylo žalovaným zakoupeno zařízení [anonymizována tři slova] za kupní cenu 2 777 Kč, přičemž část kupní ceny ve výši 377 Kč byla žalovaným uhrazena při převzetí zařízení na prodejně a zbytek kupní ceny měl být uhrazen ve 24 měsíčních splátkách po 100 Kč. Splátky měly být hrazeny na základě měsíčního vyúčtování služeb a jednotlivé splátky byly vždy splatné v den splatnosti měsíčního vyúčtování, ve kterém byla předmětná měsíční splátka vyúčtována. Bylo také sjednáno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou některé ze splátek po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, je žalobkyně oprávněna zbylou část kupní ceny„ zesplatnit“, tedy rozhodnout, že žalovaný doplatí celou zbývající část kupní ceny. Žalovanému byla cena zařízení vyúčtována pod [číslo] ve výši 99,97 Kč za splátku zařízení, a pod č. [částka] mu pak byla v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami žalobkyně vyúčtována částka ve výši 1 800 Kč za zbylých 18 splátek zařízení. Žalovaný na tento svůj dluh ničeho neuhradil a žalobkyně se proto v tomto řízení domáhá dlužné částky ve výši 1899,97 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a zůstal po celou dobu neaktivní. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Mezi účastníky byla dne 18. 10. 2016 uzavřena účastnická smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Dále byla mezi účastníky dne 18. 10. 2016 uzavřena kupní smlouva a dohoda o splátkách ceny zařízení [číslo], na základě které bylo žalovaným zakoupeno zařízení [anonymizována tři slova] za kupní cenu 2 777 Kč, přičemž část kupní ceny ve výši 377 Kč byla žalovaným uhrazena při převzetí zařízení na prodejně a zbytek kupní ceny měl být uhrazen ve 24 měsíčních splátkách po 100 Kč. Splátky měly být hrazeny na základě měsíčního vyúčtování služeb a jednotlivé splátky byly vždy splatné v den splatnosti měsíčního vyúčtování, ve kterém byla předmětná měsíční splátka vyúčtována. Bylo také sjednáno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou některé ze splátek po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, je žalobkyně oprávněna zbylou část kupní ceny„ zesplatnit“, tedy rozhodnout, že žalovaný doplatí celou zbývající část kupní ceny. Žalovanému byla cena zařízení vyúčtována pod [číslo] ve výši 99,97 Kč za splátku zařízení, a pod č. [částka] mu pak byla v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami žalobkyně vyúčtována částka ve výši 1 800 Kč za zbylých 18 splátek zařízení. 6. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž nedálnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dále byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva a dohoda o splátkách ceny zařízení, kterou soud posoudil dle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.”, kdy bylo žalovaným zakoupeno zařízení, které se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách dle jednotlivých vyúčtování se splatností celé ceny v případě ukončení smlouvy, což však žalovaný řádně a včas neučinil, minimálně nic takového v řízení netvrdil a neprokázal. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 899,97 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.