29 C 63/2021-111 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 14 999,60 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně (resp. její právní předchůdce [právnická osoba]) prostřednictvím webových stránek [webová adresa] poskytla dne [datum] žalované revolvingový úvěr na sjednaný úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) řádně posoudila úvěruschopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 28 817 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni (resp. jejímu právnímu předchůdci) vrátit úvěr včetně úroků z úvěru ve výši 17 262,15 Kč, poplatků za výběr ve výši 2 602,13 Kč a nákladů ve výši 250 Kč. Žalovaná uhradila na úvěr celkem částku ve výši 29 758,83 Kč. Dlužná částka ke dni postoupení činila celkem částku ve výši 19 172,45 Kč, žalobkyně však požaduje pouze částku ve výši 14 999,60 Kč (dlužnou jistinu). 2. Žalovaná ničeho neuhradila. 3. Soud ve věci nařídil jednání. Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, upomínky, smlouvy o postoupení pohledávek, obchodních podmínek, doplnění žaloby a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem) a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa], v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec do výše 35 000 Kč a žalovaná se zavázal hradit úvěr splátkách. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) při uzavírání posoudila úvěruschopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná čerpala celkem částku ve výši 28 817 Kč. Zavázala se uradit žalobkyni částku úvěru (tedy 28 817 Kč) spolu s úrokem z úvěru ve výši 17 262,15 Kč, poplatků za výběr ve výši 2 602,13 Kč a nákladů ve výši 250 Kč, tedy celkem částku ve výši 48 931,28 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem ve splátkách částku ve výši 29 758,83 Kč. Žalované tedy vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 19 172,45 Kč, avšak žalobkyně požaduje pouze částku ve výši 14 999,60 Kč. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila. 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. 6. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. 7. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru, pokud jde o příslušenství pohledávky, § 513 obč. zák. ve spojení s ust. § 1 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 8. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 999,60 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Jinou odměnu již soud nepovažoval za přiměřenou povaze a složitosti věci, a to i s přihlédnutím k jiným obdobným žalobám podaným u zdejšího soudu (např. 8 C 246/2021, 14 C 230/2021). 13. Za další písemné podání žalobkyně (ze dne [datum] a dne [datum]), obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. 14. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 15. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.