74 C 243/2021-36 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni 2 791 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 791 Kč od [datum] do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení. Žalovaný byl v předmětném období vlastníkem osobního automobilu s [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 350 cm3 do [číslo] cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). Dle tvrzení žalobkyně nárok na úhradu dlužné částky plyne z § 4 odst. 1 ZPOPV. Nárok se skládá ze zákonného příspěvku ve výši 2 491 Kč (53 dní x denní sazba 47 Kč) a z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného dle § 4 odst. 6 ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období ve výši 2 491 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, když výzvu žalovanému odeslala dne [datum]. Žalovaný byl ještě před podáním žaloby vyzván výzvou dne [datum], žalovaný však ničeho do podání žaloby neuhradil. Žalobkyně uvedla, že registr vozidel není veřejným seznamem, ale pouze informačním systémem veřejné správy, který zakládá pouze vyvratitelnou domněnku, že osoba v něm zapsaná jako vlastník nabyla vlastnické právo k evidovanému vozidlu. Žalobkyně uvedla, že v daném případě od předchozího vlastníka obdržela kupní smlouvu ze dne [datum], na základě které předchozí vlastník převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. 3. Po skutkové stránce bylo zjištěno následující: V období od [datum] do [datum] bylo vozidlo - osobní automobil s [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 350 cm3 do 1850 cm3 vedeno v registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno povinné ručení (výpis z databáze žalobkyně). Dle výpisu z registru vozidel byla jako vlastník a provozovatel vozidla v období od [datum] do [datum] zapsána [jméno] [příjmení] a v období od [datum] do [datum] byl jako vlastník a provozovatel vozidla zapsán [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] (sdělení [stát. instituce]). Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 2 791 Kč, která se skládá ze zákonného příspěvku ve výši 2 491 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy (výzva ze dne [datum]). Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] a doručena dne [datum] (upomínka ze dne [datum], doklad o doručení). Dne [datum] a dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému upomínku (upomínka ze dne [datum], druhá upomínka ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání). Dne [datum] zástupce žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínka včetně dokladu o odeslání ze dne [datum]). Žalovaný do dne podání žaloby ničeho neuhradil. 4. Z kupní smlouvy předložené žalobkyní soud ničeho nezjistil, neboť soudu byla předložena její nečitelná kopie. 5. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, předně když žalovaný nebyl jako vlastník či provozovatel zapsán v registru vozidel, když v rozhodném období byla jako vlastník a provozovatel zapsána [jméno] [příjmení]. Žalobkyně sice uvedla, že předchozí vlastník jí doložil, že převedl vlastnické právo na žalovaného, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], avšak žalobkyně soudu předložila pouze nečitelnou kupní smlouvy, ze které nelze zjistit ani smluvní strany, ani jaké vlastnické právo (k jaké věci) mělo být smlouvou převedeno. Žalobkyně tak neprokázala, že v rozhodném období byla vlastníkem vozidla jiná osoba nežli osoba uvedená v registru vozidel. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně shora uvedené skutečnosti, avšak žalobkyně se k jednání nedostavila. Poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání a tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tak možnosti být poučena. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat. Soud dodává, že k prokázání shora uvedené skutečnosti byla žalobkyně vyzvána i před samotným jednáním. 6. Dle § 1 odst. 2 ZPOPV nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Dle § 3 odst. 2 ZPOPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 8. Dle § 4 odst. 1 ZPOPV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 tohoto ustanovení při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 tohoto ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 tohoto ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odst. 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady [obec] [anonymizována dvě slova] podle odstavce 4 zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [název žalobkyně] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odst. 7 tohoto ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] [anonymizováno] pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] u soudu. 9. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že nárok žalobkyně je nedůvodný, neboť v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem či provozovatel výše uvedeného vozidla, že tím, že k tomuto vozidlu nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla (§ 1 odst. 2 ve spojení s § 4 ZPOPV), mu vznikla povinnost uhradit příspěvek v zákonné výši (§ 4 odst. 1 ZPOPV) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 ZPOPV). Jelikož žalovanému nevznikla povinnost uhradit příspěvek a náklady s mimosoudním uplatněním práva, nemohl se ani dostat do prodlení s jeho úhradou. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 10. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byl zcela úspěšný žalovaný a měl by právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal.