8 C 198/2021-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 41 566 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný, který uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], jež posléze pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, smlouvu o sdružených službách dodávky, jejímž předmětem byla dodávka služeb – elektrické energie/plynu – na sjednaném odběrném místě, neuhradil fakturu za vyúčtování elektřiny ve výši 35 516 Kč a deaktivační poplatek ve výši 6 050 Kč. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud nařídil jednání na den 8. 12. 2021 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila z důvodu procesní ekonomie, souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud má žalobní tvrzení za zcela nedostatečná. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. byla žalobkyně mimo jiné povinna vylíčit rozhodující skutečnosti. Tato povinnost žalobkyně je dále rozvedena v ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř., podle něhož je žalobkyně povinna tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti. Žalobkyně ve své zcela generické žalobě však neidentifikovala dostatečně smlouvu, která měla být mezi její právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena, neuvedla, jaké konkrétní povinnosti žalovaný nesplnil a z čeho tyto vyplývají, když neuvedla, v jakém rozsahu žalovaný elektřinu odebral, jak dospěla k výpočtu dlužné vyfakturované částky a jak dospěla k deaktivačnímu poplatku – a to přestože k tomu byla před nařízením jednání písemně vyzývána. Žalobkyně zcela rezignovala na splnění své primární povinnosti řádně tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí o uplatněném nároku. Žalobkyně tyto v žalobě nevylíčila, poté se nedostavila k nařízenému jednání a zcela se tím vzdala práva být při jednání poučena o povinnosti doplnit tvrzení (a případně důkazy) podle § 118a o. s. ř. Soud doplňuje, že zcela nedostatečná tvrzení nelze nahrazovat návrhy na provedení důkazů, z nichž soud sice některé provedl, ale z důvodu nesplnění povinnosti tvrzení žalobkyně zjištění z nich učiněná v tomto odůvodnění pro nadbytečnost neuvádí. Soud žalobu pro neunesení břemene tvrzení žalobkyní zamítl. Takový postup je zcela předvídatelný a je v souladu se základními principy, na nichž je občanské soudní řízení vystavěno, což je žalobkyni zastoupené advokátem jistě velmi dobře známo. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla v řízení neúspěšná. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu žádné ve zdejším řízení nevznikly.