11 C 152/2020-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Návrhem ze dne [datum] domáhala se manželka rozvodu manželství s manželem. Návrh odůvodnila tvrzením, že manželství, ač bylo zpočátku šťastné, je aktuálně trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a je zcela vyloučeno obnovení manželského soužití. V průběhu jeho trvání postupem doby manželka zjistila, že pro rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle a rozpory v názorech pokud jde o vedení domácnosti, jsou představy obou manželů nadále neslučitelné. Manželé spolu nežijí a nehospodaří od [datum]. 2. Manžel se při jednání konaném dne [datum] připojil jednoznačně k návrhu na rozvod manželství. 3. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městského obvodu [okres]. 4. Z Rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] je patrná úprava péče a výživy k nezl. [jméno] a [jméno] [celé jméno manžela]. Rozsudky nabyly právní moci dne [datum]. 5. Manžel ve své účastnické výpovědi soudu sdělil, že je národnosti české, má střední odborné vzdělání (s výučním listem), poslední společné bydliště účastníků bylo v obvodu zdejšího soudu a jedná se o jeho prvé manželství. Do manželství vstupoval manžel po osmiletém vztahu kvůli dětem, neboť již před sňatkem uvažoval o konci vztahu. Domníval se ale, že sňatkem se vztah zlepší, což se nestalo. V začátcích vztahu samotného byli oba manželé zadlužení, což řešil pro oba dva z nich manžel. Bydleli u manželčiny matky, která je pro nehrazené nájemného manželkou z bytu vyhodila. V létě 2015 se přestěhovali do rodinného domu, na což se manželka velmi těšila, nicméně již v listopadu 2015 manželovi sdělila, že chce odejít. Manžel připustil, že nadmíru konzumoval alkoholické nápoje, do roku 2017 však byl úplným abstinentem. Pít začal z frustrace a stresu z insolvence, z výchovy dětí manželkou, prostě pro celkovou bezvýchodnost situace. Manželka děti vůbec nevedla k úctě k věcem, k úklidu, všude byl neskutečný nepořádek. Původně pracoval v zahraničí, kdy zahraniční výdělek pokryl veškeré potřeby rodiny i platby do insolvence. Toto se změnilo poté, co ze [anonymizováno] odešel pracovat jako OSVČ v domácí dílně. Příjem nestačil ani na splátky insolvence v celkové výši 12 200 Kč měsíčně, což bylo značně frustrující. Manželka si dělala, co chtěla, neexistovala společná dohoda o důležitých věcech, jako např. o soužití manželčiny matky s nimi v domě, pořízení dalšího psa, koček s čímž manžel nesouhlasil. Snažil se něco budovat, jeho snaha však dlouhodobě přišla vniveč. Opětovně odešel za prací do [anonymizováno], což mu zachránilo insolvenci. Manželku dvakrát uhodil, prvně to bylo v momentě, kdy již na něj nějakou chvíli křičela a on chtěl, aby se uklidnila, podruhé to bylo poté, co mu řekla, že jejich rozchodem přijde o děti. Vícekrát rovněž porušil manželkou věrnost. Od konce listopadu 2021 má vztah s novou ženou, se kterou vede společnou domácnost. Kategoricky vyloučil možnost obnovy manželského společenství. 6. Manželka v rámci účastnické výpovědi uvedla, že je národnosti české, stejně jako manžel dosáhla středního odborného vzdělání s výučním listem a jde o její druhé manželství. Do manželství vstupovala po osmileté známosti vesměs kvůli dětem, nějakou citovou náklonnost k manželovi rovněž pociťovala. Po sňatku se však vztah začal měnit, cítila se spokojeně jen asi 3 – 4 měsíce. Změna nastala poté, co manžel přestal pracovat ve [anonymizováno] a vrátil se domů. Zřídil si dílnu v domě a začal podnikat. Postupem doby začal pít a bylo období, kdy byl schopen vypít za den i 15 piv, láhev či dvě rumu. Odcházel za kamarády, vracel se v noci, spával venku v křesle či na dílně, bylo mu jedno, kde usnul. Rok po svatbě manžel manželku před dětmi uhodil. Manželé se hádali, hádky se stupňovaly. Manželka navrhla, že buď manžel přestane pít, nebo se rozejdou, případně opět odjede za prací do zahraničí, s čímž manžel souhlasil. Vracel se domů jedenkrát za 2 – 3 týdny, pít doma ovšem nepřestal. Takto to trvalo až do rozchodu [datum], kdy manžel manželku uhodil podruhé. Manželka odcházela ze společného bydliště k dceři za asistence policie. Od této doby manželé společně nežijí, nehospodaří ani se intimně nestýkají. Citový vztah manželka k manželovi nemá, naopak cítí nenávist, a byť nemá vztah s jiným mužem, zcela jednoznačně odmítá jakékoli pokusy o obnovu manželského společenství. 7. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů: <i>8. Podle § 755 odst. 1,2,3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.</i> <i>9. Podle § 756 NOZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> <i>10. Podle § 758 NOZ manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.</i> 11. S ohledem na provedené dokazování a shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze proto očekávat obnovení manželského soužití. O ohledem na obsah účastnických výpovědí manželů dospěl soud k závěru, že vinu na rozpadu manželského vztahu nelze shledat na straně výlučně jednoho z manželů, resp. nelze ji přičíst zcela či zčásti ani jednomu z nich. Vinu na rozpadu vztahu tak nesou oba manželé stejnou měrou. Rozpad manželského společenství zapříčinil zejména neuvážený vstup manželů do manželství, resp. důvod uzavření sňatku, byť zde bylo jejich předchozí osmileté soužití. Vstup do manželství z důvodu přání dětí, bez vzájemné citové náklonnosti, a za současné existenci pochyb o smyslu vztahu na straně manžela nemohl do vztahu přinést pohodu a citové naplnění a naplnit tak účel manželství. Vznik neshod, nesouladu a hádek byl tak jen otázkou času. Vše vyústilo v manželčin odchod ze společné domácnosti a definitivní rozpadu vztahu. Manželé dlouhodobě společně nehospodaří, intimně se nestýkají a žádný z nich nemá zájem manželské soužití obnovit. Za této situace je manželství účastníků pouze formálním svazkem. Protože jsou splněny podmínky stanovené shora citovanými zákonnými ustanoveními, soud manželství rozvedl. <i>12. Podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.</i> 13. Soud v souladu s citovaným zákonným ustanovením nepřiznal náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků, když neshledal žádné okolnosti případu, které by jejich přiznání odůvodňovaly.