12 C 301/2014-89 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se původní žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 491 Kč příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného dle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi původní žalobkyní ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným. 2. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 4. 2016 bylo žalovanému uloženo uhradit původní žalobkyni částku ve výši zaplacení 491 Kč s příslušenstvím s příslušenstvím. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 12. 2021 bylo rozhodnuto, že na straně žalující bude pokračováno s [právnická osoba], [IČO]. Rozsudek č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 4. 2016 byl žalobkyni doručen dne 1. 2. 2022 a žalovanému dne 14. 2. 2022. 3. Dle insolvenčního rejstříku bylo proti žalovanému dne [datum] zahájeno insolvenční řízení vedené Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Dne [datum] byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka] zjištěn úpadek žalovaného a povoleno oddlužení. Usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] vzal Krajský soud v Ústí nad Labem na vědomí splnění oddlužení žalovaného a zároveň ho osvobodil od placení pohledávek. 4. Podáním ze dne 25. 11. 2021 vzala žalobkyně podanou žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla, zastavení řízení, neboť žalovaný byl shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem osvobozen od placení pohledávek včetně žalobou uplatňované pohledávky. Žalobkyně nepožadovala přiznání náhrady nákladů řízení. 5. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k podanému návrhu na zastavení řízení, když k výzvě připojil doložku dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tedy když se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s návrhem na zastavení souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto má soud za to, že se zastavením souhlasí. 6. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství. 7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala žalobu zpět a žalovaný se zpětvzetím vyslovil souhlas, soud řízení v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními zastavil (výrok I.). 8. Jelikož rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 4. 2016, před doručením zpětvzetí žaloby soudu nenabyl právní moci, soud řízení zastavil a zároveň vyhlášený rozsudek zrušil (výrok II.). 9. Dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. 10. Žalobkyně vzala žalobu zpět, neboť se její pohledávka stala v souladu s § 414 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, naturální pohledávkou. Právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni nelze přiznat s ohledem na právní závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 155/2017 ze dne 30. 5. 2019, když osvobození od placení pohledávek se vtahuje nejen na samotnou pohledávku, ale i na její příslušenství. Pokud by se osvobození nevztahovalo i na příslušenství pohledávky, byl popřen smysl a účel insolvenčního řízení, resp. ustanovení § 414 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona. Soud dodává, že žalobkyně náhradu nákladů řízení ani nepožadovala. Soud proto nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení. 11. Žalobkyně po podání žaloby uhradila dne 18. 6. 2013 soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, žalobkyni nelze vrátit ani část uhrazeného soudního poplatku.