19 C 8/2021-36 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Návrhem na zahájení řízení došlým podepsanému soudu domáhal se žalobce zrušení své vyživovací povinnosti k žalované s odůvodněním, že žalovaná ukončila studium střední školy a ve studiu dále nepokračuje, je schopna sama se živit, pracuje v pekárně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu soud věc projednal v její nepřítomnosti, rozhodl ve věci s přihlédnutím k obsahu spisu a k provedeným důkazům. Žalované jsou písemnosti od soudu doručovány fikcí, jiná adresa pobytu žalované, než na adrese, na které je evidována v centrální registru obyvatel ČR, nebyla zjištěna. 3. Žalobce na žalobě trval. Uvedl, že o zaměstnání žalované se dozvěděl od své bývalé manželky paní [příjmení], která je sousedkou žalované v místě bydliště. Telefonátem na učilišti, kde se žalovaná připravovala na budoucí povolání v oboru kuchař/číšník, si žalobce ověřil, že žalovaná nesložila opravné zkoušky, a proto nepostoupila do dalšího ročníku. Její studium tak bylo ukončeno pro nesplnění studijních předpokladů nejpozději k datu [datum]. Proto požaduje žalobce zrušení své vyživovací povinnosti k žalované dnem [datum], neboť žalované stále posílá výživné 1 500 Kč měsíčně, na které však žalovaná již nemá nárok, neboť ve studiu řádně a soustavně nepokračuje, nabyla schopnosti sama se živit. 4. Při jednání soudu dne [datum] provedl soud důkaz sdělením obsahu spisu a čtením listin, které jsou jeho součástí, dále sdělením podstatného obsahu opatrovnického spisu žalované sp.zn. 17 P 69/2004. 5. Z provedených důkazů soud vzal za prokázané, že naposledy bylo rozhodováno o výživném pro tehdy nezletilou žalovanou rozsudkem podepsaného soudu ze dne [datum], kterým bylo žalobci zvýšeno výživné pro žalovanou na částku 1 500 Kč měsíčně. 6. Z potvrzení o studiu žalované na střední odborném učilišti a SOŠ SČMSD v [obec] se podává, že žalovaná byla ve školním roce 2020 2021 žákyní 1. ročníku tohoto učiliště v oboru kuchař/číšník, ukončila studium k [datum] z důvodu nepostoupení do vyššího ročníku - ve studiu na učilišti tedy nepokračovala pro nesplnění studijních podmínek. V červenci až srpnu 2021 po dobu necelého jednoho měsíce pracovala žalovaná v Pekárně [anonymizováno] v OC [anonymizováno], kde s ní byl k datu [datum] ukončen pracovní poměr pro vysokou absenci. Od [datum] je žalovaná evidována jako uchazečka o zaměstnání Úřadem práce v [obec]. <i>7. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále o.z.) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po zhodnocení provedených důkazů došel soud k závěru, že návrh na zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované s účinností od [datum] je důvodný. 9. Žalovaná nesplnila studijní podmínky pro postup do vyššího ročníku na učilišti, kde se připravovala na budoucí povolání v oboru kuchař/číšník. Důvody, pro které žalovaná předčasně ukončila studium jako přípravu na budoucí povolání, nebyly objektivního rázu (např. nemoc), ale ryze subjektivní, zaviněné žalovanou (nesplnění studijních podmínek). Po předčasném ukončení studia na učilišti v [obec] žalovaná ve studiu dále nepokračovala - o prázdninách roku 2021 byla krátce zaměstnána - její pracovní poměr ukončil zaměstnavatel pro porušení pracovní kázně žalovanou. Od ledna t.r. je žalovaná evidována úřadem práce jako uchazečka o zaměstnání. 10. Soud proto přisvědčil žalobci, že jeho vyživovací povinnost k žalované zanikla nejpozději k datu [datum], kdy žalovaná (neúspěšně) ukončila 1. ročník učiliště. K obnovení vyživovací povinnosti žalobce z důvodů uvedených v předchozím odstavci nedošlo. Žalovaná nejpozději k datu [datum] nabyla schopnosti se sama živit. 11. Z vyložených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, s přihlédnutím k tomu, že žalovaná je v současné době uchazečkou o zaměstnání, není výdělečně činná, nemá vlastní příjem, je nemajetná, nelze jí proto uložit povinnost k náhradě nákladů řízení žalobci, který měl ve věci plný úspěch, když soud jeho žalobě v celém rozsahu vyhověl.