22 C 187/2021-50 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 10. 9. 2020 na žalované domáhala zaplacení částky 22 252 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za dodávky elektřiny žalované, které odebírala na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 9. 2018, přičemž dodávka elektřiny za období od 26. 9. 2018 do 10. 9. 2019 byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 19. 9. 2019 s datem splatnosti 3. 10. 2019 znějící na částku 23 844 Kč. Žalovaná vyfakturovanou platbu zaplatila jen zčásti, a to dne 18. 10. 2019 platbou ve výši 1 592 Kč, zbytek platby již žalovaná ani přes zaslanou předžalobní výzvu neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě prostřednictvím svého opatrovníka, jež jí byl ustanoven usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 20. 4. 2022 z důvodu, že se jí nepodařilo doručit soudní písemnost na známou adresu v cizině a je pro soud neznámého pobytu, nevyjádřila a zůstala po celou dobu neaktivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění. 5. Z listiny ze dne 21. 9. 2018 označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. 6. Z listiny označené jako Žádost o ukončení smlouvy ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaná požádala o ukončení dodávky elektřiny do předmětného odběrného místa, a to bez uvedení data požadovaného ukončení, přičemž je v žádosti zároveň uvedeno, že nebude-li datum v žádosti ukončeno, bude smlouva ukončena uplynutím výpovědní lhůty 3 měsíce, jak odpovídá uzavřené smlouvě. Zároveň žalovaná zmocnila žalobkyni k ukončení smlouvy, kterou se realizoval odběr elektřiny do odběrného místa, a to k datu 2. 9. 2019. 7. Z faktury [číslo] ze dne 19. 9. 2019 soud zjistil, že touto fakturou byla žalované vyúčtována dodaná elektřina za období od 26. 9. 2018 do 10. 9. 2019 za částku 23 844 Kč s datem splatnosti 3. 10. 2019, a to ve vztahu k odběrnému místu na adrese [adresa žalovaného], vedenému pod č. EAN OPM: [číslo], když v období 27. 8. 2019 až 10. 9. 2019 (zahrnující období po 2. 9. 2019, ke kterému měla být dle zmocnění ukončena smlouva, kterou se realizoval odběr elektřiny do odběrného místa) již nebyla žádná spotřeba účtována. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 8. 2020 soud zjistil, že touto žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 23 844 Kč s přihlédnutím k její částečné úhradě co do částky 1 592 Kč, tedy k zaplacení částky 22 252 Kč. Přiložen byl též podací arch, z něhož vyplývá, že byla předžalobní výzva odeslána žalované dne 27. 8. 2020. 9. Na základě zjištění učiněných z žalobkyně předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 10. Mezi účastníky byla dne 21. 9. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], vedeného pod č. EAN OPM: [číslo] a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Fakturou [číslo] ze dne 19. 9. 2019 byla žalované vyúčtována dodaná elektřina za období od 26. 9. 2018 do 10. 9. 2019 za částku 23 844 Kč s datem splatnosti 3. 10. 2019, a to ve vztahu k odběrnému místu na adrese [adresa žalovaného], vedenému pod č. EAN OPM: [číslo]. Žalovaná z tohoto titulu uhradila pouze dne 18. 10. 2019 částku ve výši 1 592 Kč, zbytek již žalovaná neuhradila, přestože byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné pohledávky, minimálně nic takového v řízení netvrdila a neprokázala. 11. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 12. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud po právní stránce k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se uzavřením smlouvy ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 343 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 891 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 252 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (pozn.: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé – žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 17. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.