22 C 224/2022-46 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronickému platebnímu rozkazu) podaném u Obvodního soudu pro Prahu 1 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení 3 222,59 Kč s příslušenstvím jako nesplaceného dluhu s příslušenstvím z titulu smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] uzavřené dne 3. 9. 2012 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], když tato pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8.2020, a to s účinností ke dni 20. 8. 2020 a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 9. 9. 2020, přičemž žalovaný ji přes předžalobní výzvu ze dne 10. 11. 2020 zaslanou mu téhož dne doporučeně neuhradil. 2. Usnesením ze dne 3. 1. 2022, č. j. [číslo jednací], rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 o své místní nepříslušnosti ve prospěch příslušnosti soudu zdejšího. Proti popsanému usnesení podal žalovaný (vadné) odvolání, ve kterém soudu mj. sdělil, že o žalobkyni a dluhu se dozvěděl až ze zaslaného usnesení, když žádnou smlouvu s bankou či nebankovní institucí neuzavíral. K odvolání žalovaného se žalobkyně nevyjádřila. Následně žalovaný na výzvu k odstranění vad odvolání žalovaný soudu podáním ze dne 24. 5. 2022 oznámil, že na odvolání již netrvá a má již vše uhrazeno, když bylo soudu dříve doručeno dne 8. 4. 2022 podání žalobkyně, kterým soudu oznámila, že jí bylo po podání žaloby dne 17. 2. 2022 vše uplatněné žalobou již uhrazeno, a to včetně předpokládané výše náhrady nákladů řízení ve výši 3 062 Kč, a proto bere svou žalobu zpět a žádá přiznání již uhrazeného nároku na náhradu nákladů řízení. Odvolací řízení proti usnesení o místní příslušnosti zdejšího soudu bylo rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], pro zpětvzetí odvolání zastaveno a usnesení o místní příslušnosti zdejšího soudu tak nabylo právní moci dnem 31. 1. 2021 a věc byla dne 4. 8. 2022 předložena zdejšímu soudu. 3. Soud zvážil dosavadní průběh řízení, když dospěl k závěru s ohledem na podání účastníků a jejich doložení, že na žalobou uplatněný nárok bylo žalovaným plněno po podání žaloby, když žalovaný nejprve uváděl, že mu žalovaná pohledávka není známa a následně uvedl, že ji má uhrazenu, a že na základě toho vzala žalobkyně svou žalobu zcela zpět. Tvrzení žalovaného o tom, že o pohledávce žalobkyně dříve nevěděl, vzal pak soud za vyvrácené z předložené předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 10. 11. 2020, jejíž odeslání žalovanému na adresu aktuálního pobytu bylo pak doloženo poštovním podacím lístkem ze stejného dne. Na základě zpětvzetí žaloby pak soud dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, pak soud řízení v celém předmětu řízení zastavil, neboť žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu před zahájením řízení ve věci, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., dle kterého je náklady řízení povinen hradit ten z účastníků, který zastavení zavinil, resp. byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala svůj návrh ve věci zpět v důsledku chování žalovaného, spočívajícího v úhradě předmětu řízení po podání žaloby, přiznal soud žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 222,59 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. 5. Nadto soud upozorňuje, že nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem procesním, který vzniká až pravomocným rozhodnutím soudu. Soud proto žalobkyni, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, přestože již mohla být žalovaným uhrazena v rámci mimosoudního vyrovnání. Je na účastnících řízení, aby si případné vzájemné nároky z této situace vzniklé vypořádali. 6. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl soud dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. l o. s. ř., když důvody pro stanovení jiné lhůty k plnění v daném případě neshledal.