22 C 243/2022-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 13 340 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], za dobu od 2. 6. 2020 do 30. 8. 2020 a za dobu od 11. 3. 2021 do 24. 6. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), a to včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 600 Kč. Výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně za první období ze dne 19. 11. 2020 a za druhé období ze dne 16. 8. 2021 byla žalovanému v obou případech doručena, poté co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalovaném povinnou osobu. 2. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a k žalobě se přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl na základě provedených a dále uvedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, ke skutkovým závěrům ve věci: Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], s objemem válců motoru nad 1 850 ccm do 2 500 ccm, a to v době od 2. 6. 2020 do 30. 8. 2020 i v době od 11. 3. 2021 do 24. 6. 2021 (viz výdej dat z registru vozidel Magistrátu města Ústí nad Labem a kupní smlouva ze dne 20. 3. 2020), když v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, resp. ničeho takového v řízení netvrdil ani nedoložil. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní poté, co ta v obou případech prověřila předepsaným procesem, že vozidlo nemělo pro uvedené období uzavřeno pojištění (viz informace o vozidle a výzvy k úhradě do garančního fondu ČKP, spolu s doklady o jejich odeslání) a byl to právě žalovaný, který měl povinnost pojištění uzavřít, a to za první období výzvou žalovanému ze dne 19. 11. 2020 a výzvou žalovanému ze dne 16. 8. 2021 za období v pořadí druhé (v obou případech ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy), ač byl o zaplacení opakovaně upomínán (viz výzvy k zaplacení dlužné částky, upomínky, předžalobní upomínky, spolu s doklady o jejich odeslání). Náklady na vymáhání ve výši 600 Kč (2x á 300 Kč za každé z řešených období) jsou určené zákonem, resp. vyhláškou (viz dále) a k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván rovněž výzvou ze dne 19. 11. 2020, resp. ze dne 16. 8. 2021 (viz výzvy shora). 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti – dále jen„ ZPO“, byl žalovaný jako vlastník povinen uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tato povinnost musela být splněna po celou dobu řádného provozu vozidla (srov. § 1 odst. 2 ZPO), přičemž poruší-li vlastník uvedenou povinnost, je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti (§ 4 odst. 1 ZPO). Za vlastníka vozidla se má v případě určení osoby povinné k zaplacení příspěvku vlastník, zapsaný jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 ZPO), přičemž tato právní fikce nebrání, aby jako v tomto případě byl vlastník vozidla určen jiným způsobem (kupní smlouvou). Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. – dále jen„ Vyhláška“, v této konkrétní věci ve výši 65 Kč denně. Žalobkyně má vedle příspěvku nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, stanovené § 2a Vyhlášky částkou 300 Kč (§ 4 odst. 4 ZPO). Žalobkyně určila žalovanému ve výzvě k zaplacení 60 denní splatnost žalovaných nároků, a protože žalovaný v uvedené lhůtě nároky žalobkyně neuhradil, dostal se dnem následujícím do prodlení s jejich zaplacením, přičemž za dobu prodlení vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterého žalobkyně využila. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení uvedená v žalobě, odůvodňující nároky žalobkyně, a tyto soud shledal v souladu se zákonem, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 340 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.