22 C 260/2022-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 22 001 Kč jakožto příspěvku žalovaného jednak za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], za dobu od 15. 5. 2019 do 1. 6. 2019 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), a to včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč, když výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 6. 11. 2019 byla žalovanému doručena poté, co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalovaném povinnou osobu. 2. Dále bylo předmětem žaloby zaplacení příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], za dobu od 27. 2. 2020 do 24. 5. 2020 a dále od 27. 3. 2021 do 1. 7. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), a to včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání ve výši á 300 Kč, když výzvy k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 30. 7. 2020 (za období od 27. 2. 2020 do 24. 5. 2020) a ze dne 23. 8. 2021 (za období od 27. 3. 2021 do 1. 7. 2021) byly žalovanému doručeny poté, co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalovaném povinnou osobu. 3. Dále bylo předmětem žaloby zaplacení příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], za dobu od 6. 9. 2020 do 5. 1. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla), a to včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 300 Kč, když výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 28. 1. 2021 byla žalovanému doručena poté, co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalovaném povinnou osobu. 4. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a k žalobě se přes výzvu soudu nevyjádřil. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud ve věci provedením důkazů z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti: 7. Z výpisu z centrálního registru vozidel ze dne 11. 10. 2022 soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále též jen„ vozidlo 1“) v době ode dne 15. 5. 2019 do dne 1. 6. 2019, dále vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále též jen„ vozidlo 2“), v době ode dne 27. 2. 2020 do dne 24. 5. 2020 a dále ode dne 27. 3. 2021 do dne 1. 7. 2021 a vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále též jen„ vozidlo 3“), v době ode dne 6. 9. 2020 do dne 5. 1. 2021, byl žalovaný. 8. Z výpisů z databáze žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně ověřovala ve vlastních databázích jak provozovatele a vlastníka předmětných vozidel, tak přehled k tomu kterému vozidlu uzavřených pojistných smluv pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla, a to se zjištěním, že vlastníkem a provozovatelem všech vozidel byl v předmětných obdobích žalovaný. 9. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 11. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení příspěvku za nepojištění vozidla 1 za období od 15. 5. 2019 do 1. 6. 2019 ve výši 846 Kč, dále výzvou ze dne 30. 7. 2020 k zaplacení příspěvku za nepojištění vozidla 2 za období od 27. 2. 2020 do 24. 5. 2020 ve výši 5 720 Kč, dále výzvou ze dne 28. 1. 2021 k zaplacení příspěvku za nepojištění vozidla 3 za období od 6. 9. 2020 do 5. 1. 2021 ve výši 7 930 Kč a dále výzvou ze dne 23. 8. 2021 k zaplacení příspěvku za nepojištění vozidla 2 za období od 27. 3. 2021 do 1. 7. 2021 ve výši 6 305 Kč, přičemž ve výzvách odůvodnila vznik a výši požadovaného poplatku, k jehož zaplacení určila žalovanému lhůtu 30 dnů, resp. 60 dnů v pozdějších výzvách, plynoucí od doručení výzvy. Výzvy byly dle záznamů o sledování zásilky následně vždy odeslány žalovanému na adresu [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo], [PSČ] [obec], resp. pozdější výzvy na adresu [adresa žalovaného]. K zaplacení byl žalovaný dále vyzýván předloženým upomínkami, a dále opětovně předloženými předžalobními upomínkami. 10. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaný byl vlastníkem vozidel 1 až 3 v předmětných obdobích, když v těchto obdobích ohledně vozidel 1 až 3 neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedenými vozidly. Příspěvek za nepojištěná vozidla nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní poté, co ta prověřila předepsaným procesem, že vozidla neměla pro uvedená období uzavřeno pojištění a byl to právě žalovaný, který měl povinnost pojištění uzavřít, a to výzvami žalovanému ze dne 6. 11. 2019, ze dne 30. 7. 2020, ze dne 28. 1. 2021 a ze dne 23. 8. 2021, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, resp. ve lhůtě 60 dnů v pozdějších výzvách, plynoucí od doručení výzvy, a ač byl o zaplacení opakovaně upomínán, resp. ničeho takového v řízení netvrdil ani neprokázal, stejně jako netvrdil ani neprokázal, že by vozidla v předmětné době měla uzavřeno pojištění. Náklady na vymáhání ve výši 300 Kč jsou určené zákonem, resp. vyhláškou (viz. dále) a k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván rovněž uvedenými výzvami. 11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti – dále jen„ ZPO“, byl žalovaný jako vlastník povinen uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tato povinnost musela být splněna po celou dobu řádného provozu vozidla (srov. § 1 odst. 2 ZPO), přičemž poruší-li vlastník uvedenou povinnost, je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti (§ 4 odst. 1 ZPO). Za vlastníka vozidla se má v případě určení osoby povinné k zaplacení příspěvku vlastník, zapsaný jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 ZPO). Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. – dále jen„ Vyhláška“, v této konkrétní věci ve výši 47 Kč denně pro vozidlo 1 a ve výši 65 Kč denně pro vozidla 2 a 3. Žalobkyně má vedle příspěvku nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, stanovené § 2a Vyhlášky částkou 300 Kč (§ 4 odst. 4 ZPO) za každou ze zaslaných výzev, když takový nárok není zjevně neúměrný vymáhané povinnosti a výzva byla vždy zasílána za jiné vozidlo, resp. za jiné období. Žalobkyně určila žalovanému ve výzvě k zaplacení 30 denní, resp. 60 denní, splatnost žalovaných nároků, a protože žalovaný v uvedené lhůtě nároky žalobkyně neuhradil, dostal se dnem následujícím do prodlení s jejich zaplacením, přičemž za dobu prodlení vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterého žalobkyně využila. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení uvedená v žalobě, odůvodňující nároky žalobkyně, a tyto soud shledal v souladu se zákonem, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 333 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 881 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 22 001 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 14. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízen