23 C 7/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] doplněnou podáním doručeným Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala, aby soud zvýšil výživné pro žalobkyni stanovené dosud žalovanému částkou 3 500 Kč měsíčně na částku 6 000 Kč měsíčně s účinností od měsíce října 2022. Žaloba byla odůvodněna zvýšením potřeb žalobkyně, která je nyní již studentkou střední odborné školy. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, poukázal na rozdíl mezi příjmy matky žalobkyně a žalovaného, měl za to, že náklady žalobkyně nejsou takové, aby k jejich úhradě nepostačovalo dosud stanovené výživné při zohlednění vyživovací povinnosti matky žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že jeho příjem ze zaměstnání bude nižší než na začátku roku 2022, neboť již nemá v zaměstnání možnost přesčasové práce. 3. O výživném pro žalobkyni bylo rozhodováno naposledy rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 11. 2018, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], tímto rozsudkem bylo výživné pro žalobkyni stanovené žalovanému rozsudkem soudu z [datum] zvýšeno z částky 3 000 Kč měsíčně na částku 3 500 Kč měsíčně. K poměrům rodičů žalobkyně a potřebám žalobkyně bylo zjištěno, že rodiče mají dvě vyživovací povinnosti, a to k žalobkyni a k nezletilé [jméno] [celé jméno účastnice], narozené dne [datum], tehdy žákyni páté třídy základní školy. Matka žalobkyně měla příjem ze zaměstnání ve výši 42 000 Kč měsíčně, žila sama s tehdy nezletilými dcerami v družstevním bytě s náklady 8 000 Kč až 10 000 Kč, žalovaný měl příjem z invalidního důchodu, byla mu diagnostikována [anonymizována dvě slova], trpěl [anonymizováno], invalidní důchod žalovaného činil 6 471 Kč měsíčné a žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 20 000 Kč měsíčně, s bratrem vlastnil byt v [obec], který pronajímali za 1 500 Kč měsíčně. Cestovní náklady za cesty do zaměstnání a zpět měl žalovaný ve výši 3 500 Kč měsíčně. Žalovaný vlastnil osobní automobil, rok výroby 2009. Žalobkyně byla žákyní osmé třídy základní školy, ve škole chodila na obědy, nevěnovala se organizované zájmové činnosti, neměla [anonymizováno] omezení. 4. K aktuálním potřebám žalobkyně bylo zjištěno z potvrzení o studiu žalobkyně, svědecké výpovědi matky žalobkyně a z účastnické výpovědi žalobkyně, že žalobkyně je studentkou třetího ročníku tříletého učebního oboru kuchař – číšník na [ulice] škole obchodu, řemesel a služeb a Základní škole, [obec] v ulici [ulice], po ukončení učebního oboru nastoupí k nástavbovému studiu. Náklady na pořízení učebnic se pohybují kolem 5 000 Kč za školní rok, náklady na pořízení pracovního oblečení činí, jak vypověděla žalobkyně, 5 000 Kč za školní rok a náklady za pořízení pracovní obuvi 1 000 Kč za školní rok, dále vznikají běžné náklady na nákup školních potřeb. Cestovní výdaje žalobkyně za cestu do školy a ze školy městskou hromadnou dopravou jsou 300 Kč měsíčně, za dopravu do [obec] na praxi a zpět vynaloží žalobkyně nad rámec této částky dalších 500 Kč měsíčně. Žalobkyně si v rámci praxe vydělá kolem 1 000 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá, na obědy ve škole nechodí, pokud se stravuje na praxi, musí si oběd zaplatit v plné výši jako běžný zákazník. Žalobkyně nemá zdravotní omezení, nevěnuje se organizované zájmové činnosti. Z výpovědí žalobkyně, matky žalobkyně i žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný platí výživné pro žalobkyni tak, jak bylo stanoveno rozsudkem soudu, nad rámec výživného nepřispíval. Žalovaný uvedl, že u příležitosti Vánoc posílal žalobkyni 2 000 Kč a u příležitosti narozenin 1 000 Kč, žalobkyně tyto platby potvrdila, k tvrzení žalovaného, že žalobkyni posílal před podáním návrhu kapesné uvedla, že nejvýše jí takto poslal 200 Kč (žalovaný uvedl, že posílal žalobkyni na kapesném stokoruny) a zda jí poslal kapesné na prázdniny ve výši 1 000 Kč, jak tvrdil žalovaný, si nevybavovala. Žalobkyně a žalovaný však shodně uvedli, že od podání žaloby žalovaný žádné plnění ve prospěch žalobkyně vyjma rozsudkem soudu stanoveného výživného neposkytl, k osobnímu kontaktu mezi žalobkyní a žalovaným od té doby nedochází, dříve byli spolu v kontaktu jen, když žalovaný byl na návštěvě v domácnosti žalobkyně, matky žalobkyně a sestry žalobkyně, přivezl sem mladší dceru nebo nákup a pak někdy i v domácnosti přespal, k takovémuto kontaktu již od podání návrhu na zvýšení výživného nedochází, ke společnému trávení času žalobkyně s žalovaným mimo místo bydliště žalobkyně nedochází již několik let, naopak mladší dcera k žalovanému jezdí na víkendy. Z výpovědi matky žalobkyně potvrzované žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyně bydlí se svojí matkou a s nezletilou sestrou, matka žalobkyně hradí žalobkyni stavební spoření částkou 2 000 Kč měsíčně a investiční spoření částkou 700 Kč měsíčně. 5. K poměrům matky žalobkyně soud zjistil ze svědecké výpovědi matky žalobkyně, potvrzení zaměstnavatele matky žalobkyně, zpráv z katastru nemovitostí, registru vozidel, zpráv Úřadu práce České republiky, Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] a údajů z centrální evidence obyvatel, že matka žalobkyně je zaměstnancem [právnická osoba], pracuje na pozici [anonymizováno], z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu matky žalobkyně za dobu od ledna 2022 do září 2022 vyplývá průměrný čistý měsíční příjem matky žalobkyně ve výši 72 926 Kč, kdy je však zřejmé, že výše příjmů v jednotlivých měsících je různá v závislosti na výši pohyblivé složky mzdy. Základní hrubá mzda matky se pohybuje kolem 45 000 Kč měsíčně, v jednotlivých měsících od ledna 2022 do srpna 2022 dosáhla matka čistého příjmu v lednu 2022 ve výši 91 318 Kč, v únoru 2022 ve výši 49 665 Kč, v březnu 2022 ve výši 99 585 Kč, v dubnu 2022 ve výši 76 617 Kč, v květnu 2022 ve výši 48 609 Kč, v červnu 2022 ve výši 47 308 Kč, v červenci 2022 ve výši 84 381 Kč, v srpnu 2022 ve výši 50 591 Kč. V září 2022 pak byl zaznamenán čistý příjem matky ve výši 108 261 Kč, z toho však částka 82 023 Kč představovala hodnotu zaměstnaneckých akcií zaměstnavatele matky žalobkyně, které matka nabyla, kdy ani toto plnění nelze opomíjet, kdy matka tímto způsobem získala cenné papíry, protože se však jednalo o jednorázové, mimořádné plnění, považuje soud za průměrný čistý měsíční příjem matky žalobkyně průměrný příjem za dobu od ledna 2022 do srpna 2022, který činí 68 509 Kč. Soud vychází z údajů ke dni svého rozhodnutí, k tvrzení matky žalobkyně v její svědecké výpovědi, že v budoucnu již nebude dostávat žádné odměny a její čistý měsíční příjem bude činit kolem 43 000 Kč měsíčně, nemohl přihlížet, při hodnocení výše příjmu je třeba vycházet z delšího období, aby měly údaje vypovídající hodnotu. Jiné příjmy než ze zaměstnání matka žalobkyně nemá. Matka vlastní pozemky v [katastrální uzemí] – [část obce] o celkové výměře 620 m2, součástí jednoho z nich o výměře 235 m2 je rodinný dům [adresa], nemovitosti matka pronajímá se ziskem 8 000 Kč měsíčně, avšak současně splácí hypoteční úvěr na pořízení těchto nemovitostí ve splátkách 11 000 Kč měsíčně. Matka žalobkyně je spoluvlastníkem bytu v [katastrální uzemí] od roku 2011, druhým spoluvlastníkem je sestra matky žalobkyně, která zemřela, čeká se na skončení pozůstalostního řízení, matka žalobkyně hradí náklady týkající se tohoto bytu ve výši 4 000 Kč měsíčně. Matka má spolu s otcem žalobkyně v nevypořádaném společném jmění manželů nemovitosti v [katastrální uzemí], a to pozemek – zahradu o výměře 831 m2 a pozemek o výměře 42 m2, jehož součástí je dům číslo evidenční 434, objekt rodinné rekreace, na nákladech za provoz této nemovitosti se podílí matka žalobkyně platbou 300 Kč měsíčně za elektřinu a 100 Kč měsíčně za vodu. Matka žalobkyně bydlí se svými dvěma dcerami v družstevním bytě o velikosti 3+1 s náklady na bydlení 12 000 Kč měsíčně, jde o byt o velikosti 85 m2, matka žalobkyně je vlastníkem družstevního podílu v bytovém družstvu vztahujícímu se k tomuto bytu. Matka žalobkyně má dvě vyživovací povinnosti, k žalobkyni a k nezletilé [jméno] [celé jméno účastnice], narozené dne [datum], společné dceři žalovaného a matky žalobkyně, nyní žákyni deváté třídy základní školy, výživné pro tuto nezletilou bylo stanoveno žalovanému rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 11. 2018, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně, dosud nepravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17.10.2022, č.j. [číslo jednací], bylo však výživné stanovené žalovanému pro nezletilou dceru zvýšeno s účinností od [datum] na částku 3 500 Kč měsíčně, výživné je splatné do 20.dne příslušného měsíce. 6. K poměrům žalovaného soud zjistil z výpovědi žalovaného, potvrzení zaměstnavatele žalovaného, zpráv Úřadu práce České republiky, Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec], zpráv z katastru nemovitostí, registru vozidel, a údajů z centrální evidence obyvatel, že žalovaný pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 9 498 Kč měsíčně a má příjem ze zaměstnání u zaměstnavatele [příjmení] & [příjmení] ([příjmení]) s.r.o.., který činil za dobu od ledna 2022 do