30 C 189/2022-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaných zaplacení částky ve výši 93.228 Kč, na každém žalovaném 46.614 Kč, s odůvodněním, že rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací], jim kromě jiného byla uložena povinnost zaplatit škodu společnostem [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Žalobkyně zaplatila celou rozsudkem uloženou částku, pročež se na žalovaných domáhala, aby každý z nich zaplatil jednu třetinu částky, kterou za ně uhradila žalobkyně. Žalovaní, třebaže byli vyzváni ke zjednání nápravy, ničeho nezaplatili. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 93.228 Kč, na každém žalovaném 46.614 Kč, a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a po celé řízení byli zcela pasivními. 3. Soud ve věci nařídil jednání a po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění: 4. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že účastníkům řízení byla pravomocně uložena povinnost zaplatit, a to společně a nerozdílně, na náhradě škody poškozené společnosti [právnická osoba] částku 31.273 Kč, [právnická osoba] poškozené společnosti částku 74.533 Kč a poškozené společnosti částku [právnická osoba] 38.126 Kč, tj. celkem 143.932 Kč. 5. Z listin označených jako Potvrzení o provedené platbě vydaných společností [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně: -) dne 27.12.2017 zaplatila 320 Kč; -) dne 27.12.2017 zaplatila 350 Kč; -) dne 8.1.2018 zaplatila 11.015 Kč; -) dne 8.1.2018 zaplatila 10.130 Kč; -) dne 26.1.2018 zaplatila 20.000 Kč; -) dne 29.1.2018 zaplatila 3.458 Kč; -) dne 29.1.2018 zaplatila 6.230 Kč; -) dne 29.1.2018 zaplatila 20.000 Kč. Žalobkyně zaplatila částku v celkové výši 71.503 Kč s tím, že tato částka byla zaplacena ve prospěch společnosti [právnická osoba]. 6. Z listiny označené jako Sdělení k úvěrové smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], jež byla vyhotovena společností [právnická osoba], soud zjistil, že žalobkyně této společnosti zaplatila prostřednictvím devíti plateb částku ve výši 27.178 Kč. Z textu této listiny je dále patrné, že žalobkyně této společnosti uhradila (náhradu) škodu, která jí byla uložena shora zmíněným rozsudkem [název soudu]. 7. Z listiny označené jako Podací lístek soud zjistil, že žalobkyně zaplatila [právnická osoba] s.r.o. částku ve výši 2.673 Kč. 8. Z listiny označené jako Historie pohybů – běžný účet za období 1.1.2017 – 29.12.2018 vedený u [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím čtyř plateb (každá platba ve výši 300 Kč) zaplatila celkem 1.200 Kč, a to [právnická osoba] s.r.o. 9. Z listin označených jako Potvrzení o provedené platbě vydaných společností [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně dne 31.1.2018 a dne 2.2.2018 zaplatila částku ve výši 20.000 Kč, resp. částku ve výši 13.653 Kč, s tím, že obě částky byla ze strany žalobkyně zaplaceny [právnická osoba] [anonymizováno]. 10. Listiny uvedené pod č. 5 – 9 jsou založeny ve spise sp. zn. [spisová značka]. 11. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že účastníkům řízení byla rozsudkem [název soudu] pravomocně uložena povinnost zaplatit shora zmíněným poškozeným společnostem na náhradě škody částku v celkové výši 143.932 Kč. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně společnosti [právnická osoba] zaplatila částku v souhrnné výši 71.503 Kč, společnosti [právnická osoba] částku 27.178 Kč a [právnická osoba] [anonymizováno]. částku ve výši 37.526 Kč. Žalobkyně těmto jmenovaným společnostem zaplatila celkem 136.207 Kč. 12. Soud provedl i jiné listinné důkazy, z nich však pro posuzovanou věc nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 13. Soud věc po právní stránce posoudil následujícím způsobem: 14. Dle § 1876 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), platí, že Vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní. 15. Citované ustanovení NOZ obsahuje tzv. rozvrhový postih, tj. subrogační regres, který znamená, že právo následného (rozvrhového) regresu, jež spočívá v tom, že dlužník, který plnil nad rámec toho, co by byl povinen s ohledem na vnitřní uspořádání mezi spoludlužníky, může požadovat, aby každý z nich nahradil podíl, který na něj připadá. 16. Jelikož účastníkům řízení byla uložena povinnost zaplatit náhradu škody společně a nerozdílně, má tato skutečnost za následek, že na každého z těchto účastníků řízení v rámci jejich vnitřního uspořádání, tj. v rámci vnitřního vztahu mezi spoludlužníky, připadal dílčí podíl ve výši 47.977,33 Kč (143.932 Kč ÷ 3). Každý z účastníků řízení měl ve vztahu k poškozeným společnostem dílčí závazek ve výši 47.977,33 Kč, který měl zaplatit. Žalobkyně zaplatila celkem 136.207 Kč. Žalovaní dosud ničeho nezaplatili. 17. Poněvadž žalobkyně zaplatila více, než byla povinna plnit dle výše podílu, která na ní připadal dle rozsudku a tam uložené povinnosti (136.207 Kč oproti 47.977,33 Kč), vzniklo jí v důsledku této skutečnosti dle § 1876 odst. 2 NOZ právo, resp. tzv. subrogační regres. Jinak řečeno – žalobkyni vzniklo důvodné právo domáhat se na žalovaných zaplacení toho, co za ně sama zaplatila nad rámec dílčího podílu, který na ni připadal dle vnitřního vztahu mezi účastníky řízení (mezi spoludlužníky). Žalobkyně v dané věci nad rámec svého dílčího podílu zaplatila částku ve výši 88.229,67 Kč (136.207 Kč – 47.977,30 Kč). Na každého z žalovaných tak připadá částka ve výši 44.114, 835 Kč (88.229,67 Kč ÷ 2) – zaokrouhleno – 44.114,84 Kč. Jedná se o částku, kterou žádný z žalovaných žalobkyni nezaplatil. 18. S ohledem výše uvedené soud uzavírá, že žalobkyní podanou žalobu shledal s poukazem na § 1876 odst. 2 NOZ co do základu důvodnou, pročež soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalovanému č. 1 povinnost zaplatit žalobkyni částku 44.114,84 Kč a výrokem IV. tohoto rozsudku uložil žalovanému č. 2 povinnost zaplatit žalobkyni částku 44.114,84 Kč. 19. Jelikož se žalobkyně na každém z žalovaných domáhala zaplacení částky 46.614 Kč, přičemž žalobní nárok ve vztahu ke každému z žalovaných byl shledán důvodný toliko co do částky 44.114,84 Kč, soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu ve vztahu k žalovanému č. 1 co do částky 2.499,16 Kč zamítl (pro nedůvodnost), když rovněž výrokem II. tohoto rozsudku žalobu ve vztahu k žalovanému č. 2 co do částky 2.499,16 Kč taktéž s poukazem na nedůvodnost zamítl. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výroky V. a VI. dle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, když se však jednalo o neúspěch v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.262 Kč, s tím, že žalovanému č. 1 byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši jedné poloviny, tj. v částce 2.631 Kč, a žalovanému č. 2 byla taktéž uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši jedné poloviny, tj. v částce 2.631 Kč (celkem 5.262 Kč). Tyto náklady (ve vztahu ke každému žalovanému) sestávají z jedné poloviny zaplaceného soudního poplatku v částce 2.331 Kč (soudní poplatek byl zaplacen ve výši 4.662 Kč) a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis žaloby a účast na jednání dne 30.6.2022). Z částky 600 Kč byla každému z žalovaných uložena povinnost zaplatit jednu polovinu, tj. 300 Kč. Každý z žalovaných je tak povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.331 Kč + 300 Kč, tj. 2.631 Kč. 21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.