36 C 380/2022-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou dne 12. 9. 2022 ve znění jejích doplnění se žalobce domáhal, aby soud z exekuce vyloučil následující věci:„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Žalobu odůvodnil tím, že věci nenáleží dlužníku, ale žalobci a jsou pouze zapůjčené dceři žalobce, paní [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že se ve věci není pasivně věcně legitimován a že žaloba musí směřovat na stranu oprávněnou. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z usnesení žalovaného coby soudního exekutora, [exekutorský úřad] [exekutorský úřad] [exekutorský úřad] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že se jedná o výzvu k odstranění vad podání žalobce. 5. Z usnesení žalovaného coby soudního exekutora, [exekutorský úřad] [exekutorský úřad] [exekutorský úřad] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že jím žalovaný zamítl návrh žalobce na vyškrtnutí věcí:„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ ze soupisu movitých věcí povinného [jméno] [příjmení], [datum narození]. Exekuce je vedena k vymožení peněžité povinnosti ve výši [částka] s příslušenstvím oprávněné společnosti [právnická osoba], [IČO]. Usnesení obsahuje poučení podle ust. § 68 odst. 4 e. ř. 6. Z daňového dokladu [číslo] (č. l. 4) soud zjistil, že se jedná o doklad ke koupi nábytku za 34 624 Kč. 7. Z účtenky ze dne 14. 12. 2019 (č. l. 5) soud zjistil, že se jedná o doklad ke koupi zboží za 34 624 Kč. 8. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že u žalovaného ([osobní údaje žalovaného], [exekutorský úřad] [exekutorský úřad] [exekutorský úřad]) je vedena exekuce sp. zn. [spisová značka] proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození], a to k vymožení povinnosti oprávněného, tj. společnosti [právnická osoba] Žalovaný usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítl návrh žalovaného na vyškrtnutí věcí:„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ ze soupisu movitých věcí povinného [jméno] [příjmení]. 9. Podle ust. § 68 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen e. ř.) ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne. 10. Podle ust. § 68 odst. 2 e. ř. o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem. 11. Podle ust. § 68 odst. 4 e. ř. žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat. 12. Podle ust. § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 13. Po právní stránce byla věc soudem posouzena tak, že žaloba o vyloučení věci z exekuce vždy směřuje proti oprávněnému, tj. osobě k vymožení jejíž pohledávky se exekuce vede (§ 68 odst. 4 e. ř., § 267 o. s. ř.). Žalovaný není touto osobou oprávněnou, nýbrž soudním exekutorem, který byl vedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněného pověřen. Žalovaný tak není ve věci pasivně věcně legitimován, soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). O nedostatku pasivní věcné legitimace soud účastníky přitom nepoučuje (např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2034/14 ze dne 25. 11. 2014). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst.1 ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč Tyto náklady představují paušální náhradu hotových výdajů za 1 úkon á 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě). DPH soud žalovanému nepřiznal, když pro takový postup jednak není opora v ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. a jednak paušální náhrada dle vyhl. č. 254/2015 Sb. nespadá pod předmět daně vymezený v ustanovení § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 15. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).