74 C 108/2022-32 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 035 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 035 Kč od [datum] do zaplacení, když tento nárok vznikl tím, že žalovaná cestovala dne [datum] vlakem [číslo] provozovaným společností [právnická osoba] směr [část obce], a to bez platné jízdenky. Proto jí bylo vyměřeno jízdné v částce 35 Kč, přirážka k jízdnému v částce 1 000 Kč. Předmětná pohledávka byla dne [datum] společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni. Žalovaná přes výzvu dlužnou částku neuhradila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k níže uvedenému závěru: Žalovaná dne [datum] cestovala vlakem [číslo] provozovaným společností [právnická osoba] z [obec] hl. n. do [část obce], bez platného jízdního dokladu (oznámení o závadách ze dne [datum], potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum]). Při přepravní kontrole jí proto bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 35 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč (potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum], tarify Českých drah, smluvní přepravní podmínky Českých drah). Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 1 803,81 Kč vzniklé z titulu porušení smluvních přepravních podmínek společnosti [právnická osoba], která byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek, přesto žalovaná ničeho neuhradila (předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch). 4. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že pohledávka uplatňovaná žalobou byla společností [právnická osoba], postoupena na žalobkyni, když nepředložila řádně podepsanou smlouvu o postoupení pohledávek. K předložené smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] nebyl připojen žádný elektronický ani vlastnoruční podpis ani jedné ze smluvních stran. Z textace podpisu na smlouvě plyne, že měla být podepsána elektronicky, avšak žádný elektronický podpis (natož kvalifikovaný elektronický podpis ve smyslu nařízení eIDAS) k ní nebyl připojen, dle označení souboru je zřejmé, že se jedná pouze o kopii původní smlouvy, když u této kopie nelze ověřit, zda k ní skutečně byly připojeny platné podpisy smluvních stran. Žalobkyně dále neprokázala, že společnost [právnická osoba] žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky, když oznámení o postoupení pohledávky vyhotovené a podepsané společností [právnická osoba] nebylo soudu předloženo. Byla předložena pouze předžalobní výzva žalobkyně, jejíž součástí mělo být oznámení o postoupení pohledávky, když však výzva nebyla podepsána společností [právnická osoba], ale pouze„ zástupcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]“, který měl být společností [právnická osoba] k oznamování postoupení pohledávek zmocněn, když však nebyla předložena plná moc pro JUDr. [jméno] [příjmení]. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně shora uvedené skutečnosti. Poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání a tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tak možnosti být poučena. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat. 5. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 7. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 8. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 9. Jelikož žalobkyně neprokázala, že nabyla žalobou uplatňovanou pohledávku (že jí byla postoupena jejím právním předchůdcem), není tak aktivně legitimována k podání žaloby (neprokázala, že je věřitelem žalované), soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 10. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byla zcela úspěšná žalovaná a měla by právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, proto jí soud žádné náklady nepřiznal.