74 C 11/2022-36 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 29. 7. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalované společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29. 6. 2017. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 15 000 Kč, když si žalovaná tuto částku převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně částku 25 950 Kč, tvořenou jistinou 15 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru 10 950 Kč, vrátit v 13 měsíčních splátkách. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Na základě smlouvy o prodeji části podniku ze dne 6. 9. 2018 byla část závodu právního předchůdce žalobkyně včetně pohledávky z úvěrové smlouvy převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. Nedoplatek činí částku ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 7. 2018 do zaplacení a úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 6. 2017 do zaplacení. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalované splatit úvěr. 2. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 74 C 11/2022-23 ze dne 13. 4. 2022, byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 6. 2017 do zaplacení, zamítnuta. Rozsudek byl žalobkyni doručen dne 27. 4. 2022 a žalované dne 29. 7. 2022. 3. Podáním ze dne 27. 4. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla zastavení řízení, a to bez uvedení důvodu. 4. Soud vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k podanému návrhu na zastavení řízení, když k výzvě připojil doložku dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tedy když se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s návrhem na zastavení souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto má soud za to, že se zastavením souhlasí. 5. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství. 6. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala žalobu zpět a žalovaná se zpětvzetím vyslovila souhlas, soud řízení v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními zastavil. 7. Jelikož rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 74 C 11/2022-23 ze dne 13. 4. 2022, před doručením zpětvzetí žaloby soudu nenabyl právní moci, soud řízení zastavil a zároveň vydané rozhodnutí zrušil. 8. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalované (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinna hradit náklady řízení žalovaná (jiný účastník řízení). 9. Na rozhodnutí o nákladech řízení soud aplikoval § 146 odst. 2 větu první o. s. ř., když žalobkyně zpětvzetím žaloby zavinila, že řízení muselo být zastaveno a byla by tak povinna žalované uhradit náklady řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto jí soud žádné nepřiznal. 10. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. 11. Žalobkyně po podání žaloby uhradila dne 3. 9. 2021 soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením tak žalobkyni nelze vrátit ani část uhrazeného soudního poplatku.