74 C 171/2022-64 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 3 944 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]) jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne 18. 10. 2018 uzavřena nájemní smlouva, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat nájemci k užívání byt [číslo] nacházející se v 5. nadzemním podlaží domu v ulici [ulice a číslo] v [obec] (dále též jen„ byt“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na tři měsíce s účinností ode dne 1. 11. 2018. Následně byla nájemní smlouva měněna dodatky, kterými byla prodloužena doba nájmu do 31. 1. 2019. Žalovaný předal byt právní předchůdkyni žalobkyně dne 6. 5. 2019, když v období od 1. 2. 2019 do 6. 5. 2019 užíval byt bez právního důvodu. Dle smlouvy byl žalovaný povinen hradit měsíčně nájemné a služby spojené s užíváním bytu, popř. nedoplatek na vyúčtovaných službách. Žalovaný neuhradil nedoplatek na vyúčtovaných službách spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 30. 4. 2019 v částce ve výši 3 944 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí s žalobkyní proběhlou dle projektu fúze sloučením ze dne 28. 3. 2019. K úhradě shora uvedené pohledávky byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván výzvou ze dne 22. 3. 2022. 2. Usnesením podepsaného soudu č. j. 74 C 171/2022-45 ze dne 28. 6. 2022 byl žalovanému ustanoven opatrovník, neboť jeho pobyt není znám. 3. Opatrovník předně vznesl námitku nedostatku místní příslušnosti podepsaného soudu, neboť žalovaný nemá a ani ke dni zahájení řízení neměl povolen pobyt na území České republiky, ani se v České republice nezdržoval. Opatrovník dále považoval žalobu za zmatečnou, když není zřejmé, z jakých podkladů žalobkyně vycházela při vyčíslení žalobního nároku. Opatrovník navrhl zastavení řízení, popř. zamítnutí žaloby. 4. Po provedeném dokazování bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si v nájemní smlouvě ze dne 18. 10. 2018 nesjednali, které soudy jsou příslušné k projednání sporů plynoucích z této smlouvy, ani rozhodné právo. Ke dni zahájení řízení neměl žalovaný na území České republiky povolen pobyt (sdělení Ministerstva vnitra ČR ze dne 25. 5. 2022). Ze sdělení Policie ČR plyne, že na adrese: [adresa žalovaného], která uvedla, že je spolubydlícím žalovaného, má žalovaný pracovat v [obec], když na adrese: [adresa žalovaného]. Soudním vykonavatelem byl dne 10. 6. 2022 učiněn pokus o doručení písemností žalovanému, když zaměstnanci [právnická osoba] uvedli, že před cca 6 měsíci (počátkem roku 2022) žalovaný odjel na Ukrajinu. 5. Dle bodu 36 preambule nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle Smluv, nemělo by být tímto nařízením dotčeno uplatňování dvoustranných úmluv a dohod mezi třetím státem a členským státem uzavřených přede dnem vstupu nařízení (ES) č. 44/2001 v platnost, které se týkají otázek upravovaných tímto nařízením. V daném případě má žalobkyně sídlo v České republice a žalovaný je občanem Ukrajiny, tedy je třeba přednostně aplikovat ustanovení smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 8. listopadu 2002 (dále jen“ mezinárodní smlouva”). 6. Dle článku 48 odst. 5 mezinárodní smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. 7. Dle článku 50 odst. 3 mezinárodní smlouvy pro řízení o věcech týkajících se uznání vlastnického práva k majetku uvedenému v odstavci 1 tohoto článku je dána pravomoc soudu té smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí. 8. Dle § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. 9. S ohledem na shora uvedená ustanovení soud dospěl k závěru, že Okresní soud v Ústí nad Labem není ve smyslu článku 48 bodu 5 mezinárodní smlouvy příslušný k projednání a rozhodnutí věci, neboť žalovaný nemá na území České republiky své bydliště, ani pobyt. Soud dodává, že předmětem řízení není nemovitých majetek jako takový, ani spor o vlastnické právo (článek 50 odst. 3 mezinárodní smlouvy). Dle článku 48 bodu 5 mezinárodní smlouvy jsou příslušné soudy Ukrajiny. 10. Vzhledem k tomu, že není dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudu v České republice, když se jedná o takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit, soud řízení v souladu s § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil. 11. Dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. 12. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 13. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu soud aplikoval § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., když to byla žalobkyně, která zavinila, že řízení muselo být zastaveno, když na vznesenou námitku místní nepříslušnosti (nedostatku mezinárodní pravomoci) nijak nereagovala např. změnou procesního postupu či vyjádřením (a doložením), z čeho dovozuje pravomoc zdejšího soudu. Soud proto žalobkyni uložil povinnost uhradit státu 100 % náhrady nákladů řízení, které mu vznikly v souvislosti se zastupováním žalovaného soudem ustanoveným opatrovníkem, když tyto náklady budou stanoveny v samostatném usnesení. 14. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. 15. Žalobkyně po podání žaloby uhradila na účet soudu dne 27. 5. 2022 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením tak žalobkyni nelze vrátit ani část uhrazeného soudního poplatku.