74 C 234/2022-57 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmětem řízení, které bylo zahájeno žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 25. 2. 2020, bylo zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 848,66 Kč od 20. 5. 2019 do 30. 3. 2020 (kapitalizovaného částkou ve výši 2 181,91 Kč). Žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) poskytla žalovanému bez právního důvodu dne 28. 2. 2019 částku ve výši 31 000 Kč, tedy žalovaný se o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl opakovaně upomenut, když poprvé byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 18. 5. 2019. Dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně pohledávku nejprve postoupil na [právnická osoba] [anonymizováno], reg. [číslo] sídlem [adresa], [země], která jí následně smlouvou ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Žalobkyně dále uvedla, že částka ve výši 28 848,66 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z této částky od 31. 3. 2020 do zaplacení jí byly přiznány pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně zdůraznila, že otázka právního hodnocení (posouzení nároku jako bezdůvodné obohacení) ale i otázka aktivní legitimace žalobkyně byla již řešena v rámci pravomocného rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně uvedla, že v tomto řízení požaduje pouze úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 848,66 Kč od 20. 5. 2019 do 30. 3. 2020, požaduje tedy přiznání úrok z prodlení od okamžiku, kdy právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a vrácení úvěru, k čemuž došlo již výzvou ze dne 18. 5. 2019. 2. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 74 C 234/2022-49 ze dne 2. 11. 2022, byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 848,66 Kč od 20. 5. 2019 do 30. 3. 2020, zamítnuta. Rozsudek byl žalobkyni doručen dne 11. 11. 2022 a žalovanému dne 24. 11. 2022. 3. Podáním ze dne 11. 11. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla zastavení řízení. 4. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k podanému návrhu na zastavení řízení, když k výzvě připojil doložku dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tedy když se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s návrhem na zastavení souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto má soud za to, že se zastavením souhlasí. 5. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství. 6. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala žalobu zpět a žalovaný se zpětvzetím vyslovil souhlas, soud řízení v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními zastavil. 7. Jelikož rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 74 C 234/2022-49 ze dne 2. 11. 2022, před doručením zpětvzetí žaloby soudu nenabyl právní moci, soud řízení zastavil a zároveň vydané rozhodnutí zrušil. 8. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 9. Na rozhodnutí o nákladech řízení soud aplikoval § 146 odst. 2 větu první o. s. ř., když žalobkyně zpětvzetím žaloby zavinila, že řízení muselo být zastaveno a byla by tak povinna žalovanému uhradit náklady řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal. 10. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. 11. Žalobkyně po podání žaloby uhradila dne 2. 3. 2022 soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením tak žalobkyni nelze vrátit ani část uhrazeného soudního poplatku.