74 C 278/2020-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 2. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Manželům se narodilo jedno dítě, a to nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození]. Společně s návrhem na rozvod manželství manželé podali návrh na úpravu výchovy společného nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. K žalobě byla připojena dohoda o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ze dne 25. 9. 2020 a notářský zápis NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 25. 9. 2020. 3. Z úředně ověřené kopie oddacího listu ze dne 18. 12. 2017 vyplývá, že v knize manželství matričního úřadu [okres] město, okres [okres] svazku 17 ročníku 2017 na listu 100 s pořadovým číslem 155 je zapsáno, že dne 16. 12. 2017 v [okres] město uzavřeli manželství muž [příjmení] [příjmení], [datum narození] a žena [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], když přímení ženy bude [příjmení]. 4. Z evidence Ministerstva vnitra soud zjistil, že se manželů nenarodilo žádné dítě. Z návrhu na rozvod manželství a z úřední činnosti (řízení sp. zn. [spisová značka]) je však soudu známo, že manželům se narodilo jedno dítě, a to nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození], když pravomocným rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne 7. 6. 2021 bylo rozhodnuto o výchově tohoto dítěte pro dobu po rozvodu. Shora uvedeným rozsudkem byl nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození] svěřen do péče matky (manželky) prodobu po rozvodu a otci (manželovi) bylo uloženo hradit výživné. 5. Z účastnického výslechu manžela plyne, že s manželkou se seznámil v roce 2016 v České republice v [obec]. Manželství s manželkou uzavřel v roce 2017 a společně žili v České republice v [okres] adrese [ulice]. Zpočátku bylo manželství spokojené, manželka se starala o domácnost a společného syna. Situace se změnila, když manželka konvertovala z křesťanské víry a přiklonila se k islámu, a především k muslimské sektě SOFI. Poté začaly v manželství problémy, když se manželka přestala starat o domácnost i o syna a její náplní života se stala radikální víra. Přestala komunikovat, byla uzavřená a začala chodit zahalená. Manžel nechtěl, aby byla v sektě SOFI, nechtěl, aby se s takovými lidmi stýkala. Manželka přání manžela nevyslyšela a začátkem roku 2021 společně se synem opustila společnou domácnost a odstěhovala se do [obec]. V květnu roku 2021 se manželka rozhodla, že opustí Českou republiku a vrátila se zpět na Kubu. 6. Dne 25. 9. 2020 účastníci podepsali smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ze dne 25. 9. 2020, kterou se účastníci dohodli na zúžení společného jmění manželů. Dne 25. 9. 2020 dále účastníci podepsali notářský zápis NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 25. 9. 2020, kterým se účastníci dohodli na zúžení společného jmění manželů. 7. S ohledem na skutečnost, že manželka se po podání návrhu odstěhovala z České republiky do Kubánské republiky a již více jak rok tam žije a navrhla rozvod manželství, když s ohledem na přetrvávající opatření za účelem zabránění šíření Sars-Cov-19, soud upustil od jejího výslechu, neboť její výslech by byl v současné době spojen s těžko překonatelnou překážkou (389 z. ř. s.). 8. Soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že v knize manželství matričního úřadu [okres] město, okres [okres] svazku 17 ročníku 2017 na listu 100 s pořadovým číslem 155 je zapsáno, že dne 16. 12. 2017 v [okres] město uzavřeli manželství muž [příjmení] [příjmení], [datum narození] a žena [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození], když přímení ženy bude [příjmení]. Před uzavřením manželství se manželům narodil nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození], o jehož péči po dobu po rozvodu bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne 7. 6. 2021. Manželé netvoří manželské společenství 1 rok, ani jeden z manželů nechce manželské společenství obnovit, když toto plyne jednak z návrhu na rozvod a z účastnického výslechu manžela (ve vztahu k manželovi) a dále z návrhu na rozvod a ze skutečnosti, že se manželka nedostavila k jednání a tím vyjádřila svoji vůli ukončit manželství (ve vztahu k manželce). Manželství účastníků bylo zpočátku šťastné, avšak následně manželka konvertovala z křesťanské víry na islámskou radikální víru – SOFI. Následně se životní hodnoty manželů a způsob jejich života začaly zásadním způsobem odlišovat, což počátkem roku 2021 vyústilo v odchod manželky ze společné domácnosti. V květnu roku 2021 manželka i s nezletilým synem opustila Českou republiku a odstěhovala se do Kubánské republiky. Dne 25. 9. 2020 účastníci podepsali smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ze dne 25. 9. 2020 a notářský zápis NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 25. 9. 2020, ve kterých se účastníci dohodli na zúžení společného jmění manželů. 9. Dle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné (dále jen„ Brusel II. bis“) jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. 10. V daném případě, je manžel občanem Finské republiky a žije na území České republiky a manželka je občanem Kubánské republiky a ke dni zahájení řízení žila na území České republiky. Soud proto aplikoval článek 3 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel II. bis, neboť oba manželé měli ke dni zahájení řízení na území Evropské unie své bydliště, když pro aplikaci nařízení je podstatné bydliště osob, nikoliv jejich státní příslušnost. Dle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel II. bis je tak Okresní soud v Ústí nad Labem soudem příslušným k projednání věci, neboť manželé měli ke dni zahájení řízení v České republice v obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem obvyklé bydliště, když manžel měl bydliště v České republice i ke dni rozhodnutí soudu. 11. Dle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. 12. Dle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. 13. Dle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je právem rozhodným právo České republiky, neboť manželé jsou občany různých států (manželka – Kubánské republiky, manžel – Finské republiky), když navíc oba manželé měli ke dni zahájení řízení obvyklý pobyt v České republice. 14. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 15. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 16. Podle § 757 odst. 1 a 2 o. z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ze dne 25. 9. 2020, ani notářský zápis NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 25. 9. 2020 nejsou dohody ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) o. z., když neupravují vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu, jedná se o dohody upravující majetkové poměry manželů za trvání manželství. Dohody vůbec neobsahují ujednání ohledně bydlení pro dobu po rozvodu. Z tohoto pohledu manžely předložené dohody nesplňují požadavky dle § 757 odst. 1 písm. c) o. z. Soud proto zkoumal příčinu rozvratu manželství. 18. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společen