74 C 421/2021-52 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 2. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu účastníci nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se nenarodily žádné děti. 3. Usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 20. 1. 2022 byl manželovi ustanoven opatrovník, neboť manžel je neznámého pobytu. 4. Opatrovník manžela nejprve uvedl, že mu není ničeho známo o manželství účastníků zejména o jeho rozvratu. Následně po provedeném dokazování se opatrovník manžela k žalobě o rozvod manželství připojil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný. 5. Z oddacího listu ze dne 5. 2. 2003 vyplývá, že v knize manželství matričního úřadu městského obvodu [okres] ve svazku 3 ročníku 2003 na listu 122 s pořadovým číslem 1 je zapsáno, že dne 11. 1. 2003 v [obec] uzavřeli manželství muž [celé jméno manžela], [datum narození] a žena [celé jméno manželky], [datum narození]. 6. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že za trvání manželství se manželce narodili tři děti, a to [jméno] [datum narození], [jméno] [datum narození] a [jméno] [datum narození]. Manželka má ještě čtyři děti z předchozích vztahů. Okresní soud v Ústí nad Labem v rozsudku č. j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka] ze dne 3. 1. 2018 určil, že manžel není otcem [jméno] narozeného 31. 5. 2003, [jméno] narozeného 16. 7. 2004 ani [jméno] narozené 16. 7. 2004. Shora uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 28. 3. 2018. 7. Z účastnického výslechu manželky plyne, že manželku s manželem seznámil cca před 17 lety kamarád jejího tehdejšího druha. Manžel chtěl získat české občanství, proto chtěl uzavřít manželství s nějakou Češkou, za což nabízel částku 20 000 Kč. Od počátku se tedy nejednalo o skutečné manželství. Manželka manžela viděla pouze jednou, a to v den uzavření manželství. Od uzavření manželství manželka manžela neviděla. Manželé nikdy nevedli společnou domácnost, nikdy nežili jako manželé. 8. Soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že v knize manželství matričního úřadu městského obvodu [okres] ve svazku 3 ročníku 2003 na listu 122 s pořadovým číslem 1 je zapsáno, že dne 11. 1. 2003 v [obec] uzavřeli manželství muž [celé jméno manžela], [datum narození] a žena [celé jméno manželky], [datum narození]. Za trvání manželství se manželům nenarodily žádné děti. Manželé nikdy netvořili manželské společenství, intimně se nestýkali, když od počátku se jednalo pouze o formální svazek. Manželé nejsou v kontaktu po dobu 18 let, ani jeden z manželů nechce manželské společenství obnovit, když toto plyne jednak z návrhu na rozvod a z účastnického výslechu manželky (ve vztahu k manželce) a dále ze skutečnosti, že manžel je neznámého pobytu, se svou manželkou není v kontaktu již několik desítek let a tímto dal najevo svůj nezájem o manželství. Manželé nikdy nevedli společnou domácnost. Od počátku se nejednalo funkční manželství, ale pouze o formální manželství, proto ani nemohl nastat jeho rozvrat. 9. Podle článku 20 odstavce 4 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních uzavřené 27. 4. 1984, jsou příslušné justiční orgány České republiky, neboť manželka jako občan České republiky má své bydliště na území České republiky a manžel jako občan Vietnamu je neznámého pobytu, ale s největší pravděpodobností žije ve Vietnamu. 10. Podle článku 20 odstavce 2 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních uzavřené 27. 4. 1984, soud rozhoduje dle právního řádu České republiky, neboť manželka je občanem České republiky a manžel je občanem Vietnamu, když řízení o rozvod manželství je vedeno v České republice. 11. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 12. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 13. Z provedených důkazů vyplývá, že manželství účastníků nikdy neplnilo svou funkci, tedy nemohlo ani dojít k jeho hlubokému, trvalému a nenapravitelnému rozvratu, a jelikož manželé spolu nejsou v kontaktu více než 18 let, nelze očekávat, že by manželství někdy v budoucnosti začalo plnit svou funkci, a že by účastníci spolu začali žít jako manželé ve smyslu ustanovení § 758 o. z. a tvořit manželské společenství. 14. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v tom, že oba manželé měli v úmyslu uzavřít pouze formální manželství. Na skutečnosti, že mezi manželi nikdy nedošlo k vytvoření manželského společenství, se oba manželé podíleli stejnou měrou. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.