74 C 5/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 080 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 107,45 Kč. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených televizních poplatků za období od května 2020 do prosince 2020, které byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona. Nárok dále tvoří kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 107,45 Kč vzniklý za období od prodlení s úhradou jednotlivých žalobou uplatňovaných televizních poplatků (vždy od 16. dne v měsíci) do 27. 10. 2021. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16. 9. 2021 a potvrzení [instituce] soud zjistil, že žalovaný se v říjnu 2018 přihlásil jako poplatník televizního poplatku z televizního přijímače. 4. Z dopisu žalobkyně ze dne 8. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných televizních poplatků za období od prosince 2018 do prosince 2020 včetně úroku z prodlení. 5. Z listiny označené jako specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku plyne, jakým způsobem žalobkyně vypočetla úrok z prodlení z jednotlivých dlužných poplatků kapitalizovaný ke dni 27. 10. 2021 v částce ve výši 107,45 Kč. 6. Z dopisu žalobkyně ze dne 18. 5. 2021 plyne, že jeho prostřednictvím byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 4 290,58 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 19. 5. 2021 (podací arch). 7. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný se v říjnu 2018 přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil televizní poplatky za období od května 2020 do prosince 2020 celkem v částce 1 080 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. 8. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o televizních poplatcích“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 9. Podle § 6 zákona o televizních poplatcích činí měsíční výše televizního poplatku částku 135 Kč. 10. Podle § 7 odst. 2 zákona o televizních poplatcích platí, že je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 11. Podle § 7 odst. 3 zákona o televizních poplatcích platí, že je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 12. Podle § 10 zákona o televizních poplatcích platí, že nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 13. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným § 3 odst. 2 zákona o televizních poplatcích povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za období od května 2020 do prosince 2020 v celkové výši 1 080 Kč. Žalobkyni tak vzniklo dle 1970 o. z. právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá § 7 zákona o televizních poplatcích, a to v kapitalizované výši 107,45 Kč (ke dni 27. 10. 2021). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 100 Kč a nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 100 Kč. 16. Soud nepřiznal České televizi a. s. jakožto žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech za zastoupení advokátem. Činnost České televize a. s. není výkonem veřejné moci, nicméně lze na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Je pak žádoucí, aby si činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zajišťovala sama (nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 nebo ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 3705/14). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na paušální náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř., na kterou by jí kdyby nebyla zastoupena, vzniklo právo. 17. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.