11 C 261/2022-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Manželka podala dne [datum] u zdejšího soudu návrh na rozvod manželství, který odůvodnila tvrzením, že manželství manželé uzavírali z lásky, soužití bylo bezproblémové až do srpna roku 2022, kdy došlo k oboustrannému citovému odcizení, ukončení společného hospodaření a intimního soužití. Důvodem byly zcela odlišné představy o společném soužití, o finančním hospodaření nebo o trávení volného času a společenského života. K manželovi ztratila jakýkoli citový vztah, proto je manželství pouze formálním svazkem. 2. Manžel se k návrhu manželky připojil a zcela vyloučil jakékoli pokusy o obnovu manželského společenství. 3. Z oddacího listu je zřejmé, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. 4. Z Rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že manželé uzavřeli dohodu o úpravě péče a výživy k nezl. [jméno]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 5. Manželka ve své účastnické výpovědi soudu sdělila, že je národnosti české, má úplné střední odborné vzdělání, poslední společné bydliště účastníků bylo v obvodu zdejšího soudu a jedná se o její prvé manželství. Do manželství vstupovala z citové náklonnosti k manželovi po cca rok a půl trvajícím vztahu. Manželství vnímala jako spokojené po dobu asi tří a půl roku, prakticky až do narození dcery. Poté, co zůstala s dcerou doma, začala vnímat nedostatek komunikace, ztrátu porozumění, nezájem komunikovat, trávit společně volný čas, což se projevovalo častými hádkami a neshodami. Manželé poznali, že jsou každý docela jiný, přičemž tento stav vyústil v srpnu 2022 v ukončení společného hospodaření a intimního soužití. Manželka neporušila za trvání manželství manželskou věrnost, citovou náklonost k manželovi dosud nějakou má, nicméně odmítá jakékoli pokusy o obnovu manželského společenství. Vztah s novým mužem má, nevede s ním zatím společnou domácnost. 6. Manžel se bezvýhradně připojil k výpovědi manželky, zejména pokud jde o příčiny rozpadu jejich vztahu. Sám má vztah s jinou ženou, který považuje za perspektivní do budoucna. I on vstupoval do manželství z citové náklonnosti k manželce, nyní již k ní citový vztah nemá a rovněž odmítá jakékoli pokusy o obnovu manželského soužití. Je národnosti české, dosáhl úplného středního odborného vzdělání a jde o jeho prvé manželství. 7. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů: <i>8. Podle § 755 odst. 1,2,3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.</i> <i>9. Podle § 756 NOZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> <i>10. Podle § 758 NOZ manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.</i> 11. S ohledem na provedené dokazování a shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze proto očekávat obnovení manželského soužití – nastal tedy tzv. kvalifikovaný rozvrat. S ohledem na obsah účastnických výpovědí manželů dospěl soud k závěru, že vinu na rozpadu manželského vztahu nelze shledat na straně výlučně jednoho z manželů, resp. nelze ji přičíst zcela či zčásti ani jednomu z nich. Manželé, přestože se necítili ve vztahu dobře, neučinili nic, aby se jej pokusili zachránit. Vztah se tak rozpadl postupem doby pro neschopnost komunikace o základních otázkách každého vztahu a výchovy dcery. Zrušení společného hospodaření a zejména ztráta vzájemné citové náklonnosti byla pak již jen jeho definitivním koncem. Manželé dlouhodobě společně nehospodaří, intimně se nestýkají a žádný z nich nemá zájem manželské soužití obnovit. Za této situace je manželství účastníků pouze formálním svazkem. Protože jsou splněny podmínky stanovené shora citovanými zákonnými ustanoveními, soud manželství rozvedl. <i>12. Podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.</i> 13. Soud v souladu s citovaným zákonným ustanovením nepřiznal náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků, když neshledal žádné okolnosti případu, které by jejich přiznání odůvodňovaly.