14 C 120/2023-87 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala, aby žalované bylo uloženo vyklidit a předat bytovou jednotku uvedenou ve výroku rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že je výlučnou vlastnicí bytové jednotky č. , číslo bytové jednotky, na adrese , adresa, . S žalovanou uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu, ve které se zavázala, že žalované poskytne bytovou jednotku, a žalovaná se zavázala hradit pravidelné nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně. Od měsíce , měsíc, , rok, však žalovaná na nájemném nic nehradí. Žalovaná byla několikrát vyzývána k nápravě závadného stavu, dokonce již bylo soudem rozhodnuto, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni dlužné nájemné. Vzhledem k tomu, že žalovaná i přes soudní řízení nadále ničeho na nájmu nehradí, byla výzvou ze dne , datum, vyzvána k odstranění závadového stavu a uhrazení dlužného nájemného. Jelikož žalovaná ani na tuto výzvu nikterak nereagovala a závadový stav nenapravila, byla nájemní smlouva vypovězena a žalovaná byla vyzvána k vyklizení bytu bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 1 měsíce. Žalovaná však byt nevyklidila a žalobkyni zpět nepředala.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobní nárok neuznává. Uvedla, že si je vědoma toho, že jí vznikl dluh na nájemném za značné období, který se jí dosud nepodařilo vyrovnat, a že bere na vědomí, že jí byla dána výpověď z nájmu bytu a na jejím základě jí zanikl užívací titul k bytu. Prohlásila, že se bude snažit v průběhu řízení uhradit dluh na nájemném a bude řádně hradit běžné nájemné. Dle jejího názoru jsou však ve věci dány okolnosti hodné zvláštního zřetele, na jejichž základě lze požadavek na vyklizení bytu pokládat za příčící se dobrým mravům, pro které by měla žaloba být pro tentokrát zamítnuta. K tomu uvedla, že předmětný byt užívá k bydlení již od roku , rok, , kdy jej nabyla do svého vlastnictví. Vzhledem k tomu, že se dostala do finančních problémů, v roce , rok, se dohodla se sousedem , jméno FO, , nar. , datum, , že si od ní byt koupí za zvýhodněnou kupní cenu pod podmínkou, že jí posléze byt přenechá do užívání na dobu do , datum, , přičemž k tomuto dni nabyde její syn , jméno FO, , nar. , datum, , zletilosti a byt bude posléze bezúplatně převeden či darován do vlastnictví jejího syna. Po převodu vlastnictví pak byly uzavírány nájemní smlouvy vždy s trváním na dobu 1 roku. , jméno FO, však následně v rozporu s jejich dohodou při sjednání kupní smlouvy převedl v roce , rok, vlastnické právo k bytu na jeho dceru – žalobkyni. Na základě toho uzavřela nájemní smlouvu s žalobkyní s trváním na dobu určitou, přičemž do nájemní smlouvy byla začleněna rovněž původní dohoda s panem , jméno FO, o bezúplatném převodu bytu na syna dnem nabytí jeho zletilosti, to však již pod podmínkou zániku tohoto závazku pro případ neplacení nájmu v řádných termínech. Z toho vyplývá, že vlastnictví bytu nebylo pro žalobkyni kruciální životní skutečností, když věděla, že ke dni , datum, vlastnictví bytu pozbude na základě jejího závazku. Žalovaná se domnívá, že neplnění povinností dle nájemní smlouvy z její strany nemůže jít k tíži nezletilého syna, jemuž je výpovědí z nájmu a na ni navazující žalobou o vyklizení bytu upírán slib nabytí vlastnictví bytu, který mu byl původně dán ze strany pana , jméno FO, . Žalovaná také do bytu investovala, když předpokládala, že dle dohody v budoucnu připadne synovi. Rozpor žaloby s dobrými mravy z těchto důvodů shledává v rozporu požadavku na vyklizení bytu s nejlepším zájmem jejího nezletilého syna, který je nespravedlivě připravován o budoucí vlastnictví bytu. Vyklizením by navíc syn ztratil svůj jediný domov, ve kterém žije po celý život, a ztráta bydlení by tak byla pro syna traumatizujícím zážitkem. Požadavek na vyklizení je tak v rozporu s nejlepším zájmem dítěte a žalobkyně se nespravedlivě vyvazuje ze svých závazků vůči synovi. Konečně se žalobkyně nachází v nepříznivé sociální situaci z důvodu její ztráty zaměstnání a z důvodu neplnění vyživovací povinnosti ze strany otce jejího syna. Žalovaná byla zaměstnána do , datum, jako pracovnice v gastronomii, od , datum, však pracovní vztah nebyl prodloužen z důvodu ukončení citového vztahu se zaměstnavatelem. Od té doby je víceméně nezaměstnaná, nepodařilo se jí najít stálé zaměstnání, na základě brigádnických prací dosahuje příjmu průměrně 10 000 Kč měsíčně. Nemůže pracovat ve směnném provozu, protože nemá, kdo by se postaral o syna. Sociální dávky nemůže pobírat z důvodu své brigádnické činnosti. Pobírá pouze náhradní výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně z důvodu neplnění vyživovací povinnosti otce , jméno FO, vůči synovi, když ten po dobu několika let neplní vyživovací povinnost. Proto nebyla schopna uhradit dluh na nájemném. Neměla na hrazení nájemného, peníze, které měla, dávala na výživu syna, který má bezlepkovou dietu. Rozpor žaloby s dobrými mravy pak shledává též ve skutečnosti, že pokud by měla vyklidit byt, s ohledem na aktuální poměry na trhu s byty v , adresa, , zejména běžný požadavek na složení vysoké jistoty, by neměla reálnou možnost nalézt si jiné bydlení a se synem by byli ohroženi vznikem bezdomovectví. K nákladům řízení uvedla, že žalobkyně ji před podáním žaloby nevyzvala k dobrovolnému splnění povinnosti a neupozornila na možnost podání žaloby, proto by jí v tomto případě neměla být přiznána náhrada nákladů řízení. Na jednání pak doplnila, že s převodem bytu to bylo tak, že měla dluh z půjčky vůči panu , jméno FO, , za který v podstatě ručila bytem. , jméno FO, za ni uhradil dluh a pan , jméno FO, převedl byt na pana , jméno FO, s tím, že od začátku tam byla dohoda, že až bude synovi 18 let, bude byt převeden bezúplatně na syna.3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované uvedla, že žalovaná i na dřívějším soudním jednání v , měsíc, , rok, říkala, že má práci, přesto od té doby nic nehradí. Žalovaná nehradí nájemné již 2 roky, navíc za ni žalobkyně musí hradit náklady na služby. Uvedla, že v , adresa, je dostatek volných míst ve službách a pohostinství, současně jsou zde organizace, které pomáhají nalézat bydlení samoživitelkám s dětmi, mají i vlastní byty, žalovaná tak nemusí skončit na ulici. Pokud jde o koupi bytu, tak pan , jméno FO, je skutečně otcem žalobkyně. , jméno FO, skutečně vyplatil dluh žalované, na zaplacení kupní ceny za byt si však musel vzít úvěr. Dohoda byla taková, že žalovaná bude hradit nájemné a tím bude splácet svůj dluh. Žalovaná po určitou dobu nájemné hradila, ale pak jí vznikl dluh vůči panu , jméno FO, . Jelikož na bytě byla zástava pro zajištění hypotečního úvěru žalobkyně, byl byt převeden na žalobkyni, která vyplatila úvěr pana , jméno FO, . Žalobkyně musela dluh otce zaplatit, aby neměla problémy s vlastní hypotékou. V té době tam dokonce byla exekuce. Mezi žalobkyní a jejím otcem byla uzavřena darovací smlouva.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze seznamu nemovitostí na LV a informací o jednotce z nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je evidovaná jako vlastník bytové jednotky č. , číslo bytové jednotky, zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, , vymezené v budově č. p. , číslo popisné, v katastrálním území , adresa, . U jednotky je zapsáno zástavní právo smluvní.6. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem. Touto smlouvou žalobkyně přenechala žalované k zajištění jejích bytových potřeb bytovou jednotku č. , číslo bytové jednotky, o velikosti 1+1 umístěnou v budově č. p. , číslo popisné, , postavené na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , na adrese , Adresa zainteresované osoby 1/0, , a žalovaná se zavázala hradit nájemné. Nájemné bylo sjednáno ve výši 7 000 Kč měsíčně se splatností do 25. kalendářní měsíce, přičemž dodávku elektrické energie a plynu si měla žalovaná zajistit samostatnou smlouvou s poskytovatelem energií. V čl. VII. smlouvy bylo sjednáno, že pronajímatel se zavazuje bezúplatně převést vlastnictví k bytové jednotce na syna nájemce – , jméno FO, , nar. , datum, , a to do jednoho měsíce po uplynutí řádné doby nájmu a při splnění následujících podmínek: a. řádné uplynutí sjednané doby nájmu; b. nájemce není v prodlení s úhradou nájmu a veškeré jeho závazky z této smlouvy vůči pronajímateli jsou zcela uhrazeny. Také bylo sjednáno, že v případě neplacení nájmu v řádných termínech zaniká tato povinnost pronajímatele. Dále bylo v čl. VIII. dohodnuto, že nájem se sjednává na dobu určitou od , datum, do , datum, . Také bylo sjednáno, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažný způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců.7. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěn