33 C 5/2023-68 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 24 459,13 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie. Neoprávněný odběr byl zjištěn kontrolou na odběrném místě [adresa žalovaného]. Dne [datum] byla v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Dne [datum] byl zjištěn odběr elektřiny bez uzavřené smlouvy. Odebíraná elektřina byla měřena nainstalovaným elektroměrem [číslo]. Stav elektroměru při ukončení smlouvy byl následující: vysoký tarif 22 418 kWh a nízký tarif 230 678 KWh. S tímto stavem byla rovněž ukončena i smlouva na dodávky elektřiny. Stav zjištěný při kontrole byl následující: vysoký tarif 22 931 kWh a nízký tarif 232 424 kWh. Množství neoprávněné odebrané elektřiny je tak dáno rozdílem uvedených stavů, tedy 2 259 kWh. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, konkrétně pak 2 259 x 5, 58476 Kč/kWh = 12 615,96 Kč. Platba za stálý příkon činila 569,61 Kč. Dle § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. (dále jen„ Vyhláška“) má provozovatel distribuční soustavy právo na náhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly vyčísleny částkou 11 273,57 Kč. Žalobkyní byla vystavena faktura na částku 24 459,13 Kč splatná ke dni [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, proto žalobkyně požaduje i úrok z prodlení. Žalovaný byl v rozhodném období vlastníkem nemovitosti, kde se nacházelo odběrné místo. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o připojení odběrného místa. Z čestného prohlášení žalovaného vyplývá, že nájemce se z nemovitosti odstěhoval, což bylo důvodem pro ukončení smlouvy o dodávky energií vůči nájemci. Nemůže tak zároveň tvrdit, že nájemní smlouva po celou dobu neoprávněného odběru trvala a byla užívána nájemcem žalovaného, když tato tvrzení si vzájemně odporují. Dále žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ze kterého vyplývá, že se vlastník nemůže zbavit odpovědnosti za neoprávněný odběr pouze tím, že uzavře k předmětné nemovitosti nájemní smlouvu. Navíc je nutné zdůraznit, že poslední smlouva na dodávky energií byla uzavřena se žalovaným. 2. Žalovaný v obraně uvedl, že v žalobě uplatněný nárok neuznává. I pokud by bylo prokázáno, že k neoprávněnému odběru elektrické energie ve smyslu energetického zákona v daném místě a čase docházelo, pak žalovaný zásadně odmítá, že by to byl on, kdo by byl povinen nahradit žalobkyni vzniklou škodu dle § 51 odst. 3 energetického zákona. Žalovaný byl do [datum] vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, aktuálně zapsaného v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec]. Bytový dům se nachází na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný jako vlastník výše uvedeného bytového domu uzavřel s [jméno] [příjmení] (dále jen„ Nájemce“) dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které mu pronajal za účelem bydlení byt [číslo] o dispozici 3+1 s příslušenstvím, o podlahové ploše 95 m2, ve třetím nadzemním podlaží domu [adresa], na dobu určitou 5 let od [datum]. Žalovaný jako vlastník výše uvedeného domu uzavřel s týmž nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor v téže budově, v nichž nájemce provozoval prodej rychlého občerstvení. V článku V. nájemní smlouvy na byt bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši 5 900 Kč a zálohy na služby poskytované s nájmem bytu ve výši 2 686 Kč, tj. nájemné a zálohy na služby v celkové výši 8 586 Kč. Mezi služby zajišťované pronajímatelem však nebyly zahrnuty dodávky elektrické energie do předmětu nájmu. Tyto si byl nájemce povinen zajistit sám smlouvou s dodavatelem a za jejich dodávku a odběr platit přímo dodavateli elektrické energie. V čl. IV smlouvy o nájmu nebytových prostor byla sjednána úhrada za služby, přičemž tamtéž bylo výslovně uvedeno, že dodávku elektřiny pronajímatel nezajišťuje a souhlasí s tím, aby si nájemce na sebe přihlásil elektroměr. Nájemce smlouvu o dodávkách elektrické energie uzavřel a elektrickou energii rovněž v souvislosti s užíváním předmětu nájmu odebíral. Pronajímatel naopak pronajaté prostory neužíval a elektrickou energii neodebíral. I přes spory mezi pronajímatelem a Nájemcem zejména v důsledku dlouhodobého neplacení nájemného Nájemcem a jednání Nájemce vůči pronajímateli (kdy Nájemce mimo jiné pronajímatele fyzicky napadl a bylo s ním z toho důvodu zahájeno trestní stíhání) Nájemce pronajaté prostory nadále užíval (a elektrickou energii odebíral) a to i v období, za něž se žalobkyně domáhá náhrady škody po žalovaném. Nárok žalobkyně na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem lze dovodit pouze tehdy, kdy by žalovaný elektřinu skutečně odebíral. V dané věci však z předložených důkazů vyplývá, že k předmětné nemovitosti byl založen nájemní vztah, kdy nájemce měl dle smlouvy povinnost uzavřít smlouvy o dodávky energií. Souhlasí se žalobkyní, že nelze vycházet pouze z právního stavu, ale rozhoduje i stav faktický, který chtěl žalovaný navrženými důkazy vč. účastnické výpovědi žalovaného prokazovat. Konkrétně co se týče užívání předmětné nemovitosti nájemcem žalovaného. Za těchto okolností je osobou odpovědnou za neoprávněný odběr nájemce žalovaného, nikoliv sám žalovaný. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že vynaložila účelně vynaložené náklady na šetření neoprávněného odběru, když vynaložená částka je zcela zjevně nepřiměřená. 3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil z provedených důkazů (za každým dílčím skutkovým zjištěním je v závorce označen důkazní prostředek, z nějž soud takové zjištění učinil) následující skutečnosti. 4. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitého majetku: pozemku parc. [číslo] (součástí pozemku je stavba [adresa]), zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec] (nesporná tvrzení účastníků). 5. Dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva mezi žalovaným jakožto pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jakožto nájemcem k bytu [číslo] o dispozici 3+1 s příslušenstvím, o podlahové ploše 95 m2, ve třetím nadzemním podlaží domu [adresa], na dobu určitou 5 let od [datum]. Žalovaný jako vlastník výše uvedeného domu uzavřel s týmž nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor v téže budově, v nichž nájemce provozoval prodej rychlého občerstvení. V článku V. nájemní smlouvy na byt bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši 5 900 Kč a zálohy na služby poskytované s nájmem bytu ve výši 2 686 Kč, tj. nájemné a zálohy na služby v celkové výši 8 586 Kč. Mezi služby zajišťované pronajímatelem však nebyly zahrnuty dodávky elektrické energie do předmětu nájmu (smlouva o pronájmu vlastněného bytu ze dne [datum] a smlouva o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum]). 6. Žalovaný vyúčtoval Nájemci dluhy na nájemném za nájem nebytového prostoru ke dni [datum] ve výši [částka] s tím, že Nájemci pohrozil výpovědí nájemní smlouvy v případě, že nedojde k úhradě této částky do konce [měsíc] [rok] (vyúčtování spotřebované vody a dluhu na nájemném a poskytnutých službách dle smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum]). 7. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouva o připojení odběrného místa elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí [číslo] (smlouva o připojení odběrného místa elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí [číslo] ze dne [datum]). 8. Žalovaný udělil dne [datum] plnou moc k uzavření smlouvy na dodávky elektřiny společnosti [právnická osoba] a čestné prohlásil, že původní zákazník zemřel nebo se odstěhoval neznámo kam (plná moc ze dne [datum]). 9. Nájemce při podání vysvětlení policejnímu orgánu vypověděl, že v době od [datum] do [datum] elektřinu skutečně v odběrném místě odebíral, nicméně k odběru bez platné smlouvy došlo pouze z důvodu, že o ukončení smlouvy provedené žalovaným bez jeho vědomí nevěděl. Podezření na spáchání přestupku tak bylo odloženo (odložení věci ze dne [datum]). 10. Odběrné místo [adresa žalovaného] bylo dne [datum] odpojeno z důvodu ukončení smlouvy na dodávky elektřiny se stavem vysoký tarif 22 418 kWh a nízký tarif 230 678 kWh. Při kontrole dne [datum] byl na odběrném místě zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie. Stav elektroměru byl 22 931 kWh u vysokého tarifu a 232 424 kWh u nízkého tarifu (oznámení – neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě distribuce [číslo] ze dne [datum], oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum], protokol o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a plná moc ze dne [datum]). 11. Celková výše škody způsobené neoprávněným odběrem odpovídala částce 13 185,57 Kč a dále byly vynalo