37 C 264/2023-84 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 51 000 Kč do majetkové podstaty dlužnice [celé jméno svědkyně], narozené [datum], jejímž je insolvenčním správcem. Nárok dovozovala na základě § 249 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen„ IZ“), podle kterého měl žalovaný uhradit do majetkové podstaty nájemné za užívání části domu, jenž byl součástí majetkové podstaty dlužnice [celé jméno svědkyně] (matka žalovaného), neboť věděl či mohl vědět, že byla v úpadku řešeném formou nepatrného konkursu. Část domu měl žalovaný užívat na základě nájemní smlouvy v období od [datum] na dobu neurčitou, výše nájemného činila 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužného nájemného od února [rok] do června [rok], kdy byla podána žaloba. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a považoval ji za nedůvodnou. Uvedl, že o úpadku (resp. finančních problémech) matky nevěděl a dozvěděl se o nich náhodou, když narazil na dům rodičů, který byl na internetu nabízen v rámci plánované dražby. S rodiči se nikdy o financích nebavili. Potvrdil, že s rodiči uzavřel nájemní smlouvu k části domu (pokoj s koupelnou), a to na částku 3 000 Kč měsíčně, neboť v dané době se rozcházel s přítelkyní a hledal bydlení v [obec], nicméně s ohledem na to, že pracovně často cestuje a přespává jinde, byla tato varianta nejvýhodnější. Ve smlouvě s rodiči sjednali, že nájemné bude zaplaceno na 47 měsíců dopředu v hotovosti, protože má vysoké příjmy a věci tímto způsobem často„ předplácí“ dopředu, aby na ně nemusel dále myslet. 3. Na prvním jednání ve věci dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 38 300 Kč a soud řízení v tomto rozsahu zastavil. Účastníci se na jednání vzdali práva na odvolání a nepožadovali vyhotovení písemného znění usnesení. Žalobkyně nadále požadovala zaplacení nájemného do majetkové podstaty dlužnice [celé jméno svědkyně], a to za období od [datum] do [datum], kdy došlo k vydání usnesení o příklepu v dražbě předmětného rodinného domu a tedy okamžiku, kdy přestal být pronajímaný dům součástí majetkové podstaty [celé jméno svědkyně]. Žalovaná částka byla určena jako sjednané nájemné za čtyři měsíce a sedm dnů. 4. Mezi účastníky byla naprostá většina skutkových okolností nesporná. Účastníci shodně uvedli, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice [celé jméno svědkyně], [datum narození], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a na její majetek byl prohlášen konkurs. Žalobkyně je insolvenčním správcem dlužnice [celé jméno svědkyně]. Žalovaný uzavřel dne [datum] s dlužnicí [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], [datum narození], jejím manželem, nájemní smlouvu k nemovitosti pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, obec Ústí nad Labem, katastrální území Skorotice u Ústí nad [příjmení], vše zapsáno na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem. Uvedená nemovitost byla pojata do majetkové podstaty dlužnice. Před zahájením insolvenčního řízení dlužnice [celé jméno svědkyně] byla předmětná nemovitost součástí SJM [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Žalovaný je synem [celé jméno svědkyně]. V rámci uvedené nájemní smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 3 000 Kč měsíčně a platba na zálohy za služby spojené s užíváním nemovitosti ve výši 500 Kč. Žalovaný zaplatil při podpisu smlouvy [celé jméno svědka] smluvené nájemné dopředu, a to až do konce roku 2025. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Paní [celé jméno svědkyně], pan [celé jméno svědka] žalovaný ke dni konání prvního jednání stále bydleli v předmětné nemovitosti. Předmětná nemovitost byla v rámci insolvenčního řízení vydražena v rámci exekutorské dražby vedené Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, na základě dražební vyhlášky ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dražba byla konána dne [datum] a na základě pravomocného usnesení o příklepu byly v katastrálním operátu zapsáni jako noví majitelé manželé [jméno] a [obec] [anonymizováno] [celé jméno svědka] podal k [název soudu] žalobu na neplatnost této dražby, která byla zamítnuta rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 5. Žalobkyně žalovanému rovněž adresovala předžalobní výzvu ze dne [datum], kterou ho vyzvala k úhradě částky 45 000 Kč. Žalovaný na tuto předžalobní výzvu reagoval tím, že nárok žalobkyně odmítá s ohledem na to, že nájemné již zaplatil dopředu (listiny na č. l. 14 a 19). 6. Ve vztahu k jediné sporné otázce – zdali žalovaný (ne) věděl o skutečnosti, že se jeho matka [celé jméno svědkyně] nachází v úpadku – soud provedl dokazování účastnickým výslechem [celé jméno svědkyně], která uvedla, že žalovaný (syn) o jejím úpadku neměl tušení, protože v rámci rodiny se tímto člověk nechlubí. Dozvěděl se to až když se dům měl dražit, tak musela s pravdou ven. Potvrdila i skutečnost, že došlo ke sjednání nájemní smlouvy a zaplacení nájemného dopředu. Této výpovědi soud neuvěřil a skutečnosti uvedené účastnicí nepovažoval za hodnověrné, zejména s ohledem na blízký vztah s žalovaným a dále na skutečnost, že v době sjednání nájemní smlouvy její konkurs trval déle jak dva roky. [Anonymizovaný odstavec.] 8. Po právní stránce soud popsaný skutkový stav posoudil následovně. Žalovaný se svými rodiči uzavřel smlouvu o nájmu části nemovitosti, konkrétně části výše specifikovaného rodinného domu, a to podle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě této smlouvy se zavázal platit měsíční nájemné ve výši 3 000 Kč, a to od února 2022 na dobu neurčitou. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný zaplatil nájemné v hotovosti dopředu za období do prosince 2025. Žalobkyně požadovala zaplacení nájemného do majetkové podstaty dlužnice [celé jméno svědkyně], a to za období od [datum] do [datum], kdy došlo k vydání usnesení o příklepu v dražbě předmětného rodinného domu a tedy okamžiku, kdy přestal být pronajímaný dům součástí majetkové podstaty [celé jméno svědkyně]. 9. Podle § 249 odst. 2 IZ platí:„ Jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek po prohlášení konkursu dlužníku, a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o prohlášení konkursu nemohla vědět nebo že vzhledem k okolnostem plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty.“ Citované ustanovení tedy znamená, že žalovaný měl nájemné platit do majetkové podstaty [celé jméno svědkyně], jejíž součástí byla i ke dni [datum] předmětná nemovitost, tedy shora specifikovaný dům patřící do společného jmění manželů [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Platba nájemného představovala závazek žalovaného, který měl skončit v majetkové podstatě [celé jméno svědkyně], ovšem nestalo se tak. Žalovaný tedy byl povinen odpovídající část nájemného zaplatit do majetkové podstaty jeho matky, ledaže by prokázal, že o prohlášení konkursu nemohl vědět nebo že vzhledem k okolnostem plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty. Žalovaný argumentoval a snažil se prokázat, že o konkursu jeho matky neměl ponětí, ovšem soud toto tvrzení nepovažuje za věrohodné, když žalovaný je synem dlužnice [celé jméno svědkyně], a tedy osobou blízkou. [Anonymizovaný odstavec.] 11. Soud tedy žalobkyni coby insolvenčnímu správci [celé jméno svědkyně] přiznal požadovaný nárok, neboť žalovaný měl nájemné za období od [datum] do [datum] zaplatit do majetkové podstaty dlužnice a neprokázal, že o probíhajícím konkursu jeho matky nemohl vědět. Žalovaná částka byla určena jako sjednané nájemné za čtyři měsíce a sedm dnů (4 x 3 000 Kč + (7 x 3 [číslo] dny) = 12 700 Kč). Soud proto rozhodnul tak, jak je uvedeno ve výroku I. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 062,92 Kč, přičemž tato částka představuje 50,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,1 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 24,9 %). 13. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 51 000 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. – převzetí a příprava zastoupení a účast na soudním jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny. Během jednání byla činěna přestávka v délce 10 minut za účelem jednání o smíru (10:11 až 10:21 hodin), což soud považuje za výkon právní služby, a dále přestávka za účelem přípravy dalšího procesního postupu v délce 21 minut (11:16 až 11:37 hodin), což je doba, která se rovněž v souladu s judikaturou považuje za součást jednání – srovnej usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (R 7/1998 tr.), jež