71 C 142/2023-33 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 9. 5. 2023 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako podnikající fyzická osoba uzavřel s žalobcem dne 26. 2. 2023 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě zapůjčil žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit s úrokem ve výši 20 000 Kč do 3. 3. 2023. Žalovaný žalobci vrátil dne 10. 3. 2023 pouze jistinu ve výši 30 000 Kč, na úrok ve výši 20 000 Kč nezaplatil ničeho, a to ani po předžalobní výzvě. Podáním doručeným soudu dne 19. 6. 2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět v rozsahu částky 20 000 Kč z důvodu, že žalovaný dlužnou částku žalobci uhradil dne 17. 6. 2023 z účtu [jméno] [celé jméno žalovaného] s popisem„ [celé jméno žalovaného]“. Usnesením ze dne 20. 6. 2023, č. j. [číslo jednací], pak soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby částečně zastavil co do částky 20 000 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 25. 7. 2023, předmětem řízení tak zůstal pouze zákonný úrok z prodlení, vyčíslený žalobcem ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 4. 3. 2023 do 17. 6. 2023 na částku 871,23 Kč. Podáním doručeným soudu dne 22. 6. 2023 vzal žalobce žalobu zpět rovněž o požadovaný zákonný úrok z prodlení, a to v reakci na výzvu soudu týkající se konkretizace sjednání úroku z prodlení z úroku mezi účastníky. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu v celém zbylém rozsahu zpět před zahájením jednání ve věci, soud řízení v souladu s § 96 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“) zastavil. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. přiznal soud žalobci vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 10 498,50 Kč, neboť žalobce měl ve věci neúspěch pouze v nepatrné části (4,2 %), ohledně níž zavinil částečné zastavení řízení (co do úroku z prodlení ve výši 871,23 Kč), když jinak vzal důvodně podanou žalobu zpět kvůli chování žalovaného, který dlužnou částku 20 000 Kč zaplatil až po podání žaloby. Tyto náklady tvoří žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za zastupování advokátem ve výši 7 850 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 7 850 Kč, tj. ve výši 1 648,50 Kč. V rámci odměny za zastupování advokátem přiznal soud žalobci odměnu advokáta ve výši 6 650 Kč, a to za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), sepsání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v částce 1 900 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu a za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, která neobsahovala právní posouzení) v částce 950 Kč, přičemž vycházel z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč, a náhradu hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (za uvedené čtyři úkony ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce coby advokáta. Lhůtu k plnění usnesením uložené povinnosti stanovil soud žalovanému v délce tří dnů od právní moci usnesení dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.