74 C 11/2023-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 2. Manželka se podaným návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků již přestalo plnit svoji funkci, když manželé spolu nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství více než 7 let. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezletilý [jméno], [datum narození]. Současně s návrhem na rozvod manželství byl podán návrh na úpravu poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. K žalobě byla připojena kopie dohody týkající se vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu. Soud dodává, že návrh na rozvod byl původně vyhotoven v listinné podobě, ke které oba manželé připojili svůj podpis, avšak k soudu byl tento návrh podán v elektronické podobě, aniž by byl návrh řádně převeden do elektronické podoby pomocí autorizované konverze dokumentů. K návrhu v elektronické podobě však byl připojen podpis zástupce manželky (resp. má se za to, že byl podepsán zástupcem manželky, když byl podán prostřednictvím datové schránky zástupce manželky), proto soud vycházel z toho, že tento návrh byl podán pouze manželkou. Rovněž dohody týkající se vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu byla původně vyhotovena v listinné podobě, ke které oba manželé připojili svůj podpis, avšak k soudu byla tato dohoda podána v elektronické podobě, aniž by byla řádně převedena do elektronické podoby pomocí autorizované konverze dokumentů, proto ji lze považovat pouze za prostou kopii. 3. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil, když na něj při jednání odkázal jako na návrh společný, proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný. 4. Dle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. 5. Dle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, je Okresní soud v Ústí nad Labem soudem příslušeným k projednání věci, neboť manželka, která podala návrh na rozvod, má v České republice obvyklé bydliště, když manžel je navíc občanem České republiky a má jejím území evidován platný trvalý pobyt. Oba mají svůj obvyklý pobyt v obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem. 6. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec]. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezletilý [jméno], [datum narození] O výchově tohoto dítěte bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Dne 12. 1. 2023 účastníci podepsali dohodu o úpravě majetkových poměrů, svého bydlení a případného výživného pro dobu po rozvodu, když manželé soudu předložili její kopii (připojena k návrhu) a dále originál dohody, když avšak podpisy manželů na originálu dohody nebyly úředně ověřeny. Manželé netvoří rodinné společenství po dobu 7 let, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Příčinu rozvratu manželství manželé spatřují ve vzájemných názorových neshodách. 7. Dle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. 8. Dle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. 9. Dle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je právem rozhodným právo České republiky, neboť manželé jsou občany různých států (manžel – České republiky, manželka – Slovenské republiky), když však oba manželé mají obvyklý pobyt v České republice. 10. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 11. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 12. Podle § 757 odst. 1 a 2 o. z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 13. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří rodinné společenství. S ohledem na výpovědi obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Soud dodává, že při tzv. nesporném rozvodu nezkoumá platnost a účinnost dohody uzavřené mezi manžely ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. R 53/2010), ale jen její obsah a formu, tzn. označení účastníků, písemnost, ověřené podpisy apod.. Z tohoto pohledu manžely předložená dohoda nesplňuje citované požadavky, když podpisy manželů nebyly úředně ověřeny. S ohledem na shora uvedené nebyly splněny podmínky pro tzv. nesporný rozvod, když nebyla předložena řádná dohoda dle § 757 odst. 1 písm. c) o. z. O poměrech dítěte účastníků (nezletilého [anonymizováno], narozeného [datum]) bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. 14. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemných názorových neshodách, když oba manželé se na rozpadu manželství podíleli stejnou měrou. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).