74 C 46/2023-15 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 2. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že manželství účastníků již přestalo plnit svoji funkci a účastníci spolu nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se narodili dvě děti, které jsou již zletilé. 3. Manžel se k žalobě o rozvod manželství připojil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný. 4. Dle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. 5. Dle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, je Okresní soud v Ústí nad Labem soudem příslušeným k projednání věci, neboť manželka, která podala návrh na rozvod, má v České republice obvyklé bydliště, když manžel je navíc občanem České republiky a má jejím území evidován platný trvalý pobyt. Oba mají svůj obvyklý pobyt v obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem. 6. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [část obce]. Z manželství se narodily dvě děti, které jsou dnes již zletilé. Manželé netvoří manželské společenství, přestože žijí v jedné nemovité věci. Ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. 7. Dle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. 8. Dle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. 9. Dle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je právem rozhodným právo České republiky, neboť manželé jsou občany různých států (manžel – České republiky, manželka – Slovenské republiky), když však oba manželé mají obvyklý pobyt v České republice. 10. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 11. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 12. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. 13. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemných názorových neshodách na společné soužití, když oba manželé se na rozpadu manželství podíleli stejnou měrou. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.