22 C 218/2024-9 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u zdejšího soudu dne 1. 7. 2024, se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 108 701,84 Kč s příslušenstvím a částky 3 376,73 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila uvedením: „neuhrazená faktura , Anonymizováno, “ a „neuhrazená faktura , Anonymizováno, “.2. Dle § 174a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) a náležitostí podle § 79 odst. 1 o. s. ř. obsahovat datum narození fyzické osoby, identifikační číslo právnické osoby nebo identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem. Ustanovení § 172 až 174 o. s. ř. platí obdobně.3. Podle § 42 odst. 4 o. s. ř., pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.4. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř., řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90 o. s. ř.), se nazývá žalobou.5. Ustanovení § 172 odst. 1 o. s. ř. pak mj. stanoví, že uplatněné právo musí vyplývat ze skutečností uvedených žalobkyní. Soud proto zkoumá, zda skutková tvrzení žalobkyně odůvodňují to, čeho se domáhá (srov. § 79 o. s. ř.). Uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobkyní pouze v případě, že jejich posouzení samo o sobě vede k právnímu závěru o důvodnosti žalobního návrhu, tedy že žaloba je důvodná v plném rozsahu (viz odůvodnění Rc 65/2005). Na aktuálnosti tak nepozbývá rozhodnutí (Rc 125/54), podle kterého platebním rozkazem nelze vyřídit žalobu, v níž není jasně uveden skutkový podklad zažalovaného nároku jak co do vzniku pohledávky, tak i co do její splatnosti, výše úroků, doby, od které se úroky požadují, a vůbec co do všech složek, z nichž se žalobou uplatňovaný nárok vyvozuje.6. Dle § 174a odst. 4 o. s. ř., návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu usnesením odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 o. s. ř. se nepoužije.7. Soud přezkoumal návrh žalobkyně a dospěl k závěru, že tento neobsahuje dostatečně určité a srozumitelné odůvodnění žalobního titulu, tedy rozhodných skutečností, na základě kterých se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení žalované částky, např. popis právního vztahu mezi účastníky řízení, čím je založen, co představuje žalovaná částka, jak žalobkyně určila její výši a splatnost etc. Povinností žalobkyně bylo uvést skutečnosti významné pro rozhodnutí tak, aby z nich vyplývalo uplatněné právo, neboť platební rozkaz je rozhodnutím ve věci samé, vydaným ve zkráceném řízení, bez slyšení žalované, takže jeho skutkovým základem jsou pouze skutečnosti tvrzené žalobkyní. Tyto rozhodné skutečnosti musí být proto vylíčeny takovým způsobem, že soudu umožní žalobkyní tvrzený skutkový základ podrobit právnímu posouzení (srov. též usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 3. 2023, č. j. 11 Co 221/202221). Žalobkyně se ovšem omezila jen obecné tvrzení: „neuhrazená faktura , Anonymizováno, “ a „neuhrazená faktura , Anonymizováno, “, které nelze považovat za vylíčení rozhodných skutečností, na základě nichž by soud prvního stupně mohl vydat elektronický platební rozkaz.8. S ohledem na to, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, nepostupoval soud dále výzvou k odstranění vad návrhu ve smyslu § 43 o. s. ř., když tento postup je v daném případě vyloučen dle § 174a odst. 4 o. s. ř., a v souladu s citovaným ustanovením návrh žalobkyně odmítl.9. O náhradě nákladů soud rozhodl dle § 146 odst. 3 o. s. ř., když návrh na zahájení byl odmítnut, avšak žalované v řízení doposud zjevně žádné náklady řízení nevznikly.10. Současně soud rozhodl dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o vrácení celého soudního poplatku, neboť návrh na zahájení jednání byl odmítnut před prvním jednáním.