22 C 97/2024-83 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 19. 4. 2023 po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 14. 1. 2021 pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo životní pojištění, přičemž pojistné bylo určeno ve výši 2 112 Kč měsíčně. Žalovaný řádně a včas nehradil pojistné za období od 1. 9. 2021 do 1. 2. 2022, a žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné částky v celkové výši 11 285 Kč odpovídající dlužnému pojistnému za dané období, dále poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč a nákladům spojeným s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky za období od 7. 3. 2022 (splatnost dlužného pojistného a dlužných poplatků) do 19. 4. 2023 (podání žaloby).2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ve věci soud dospěl z předložených listin k následujícím skutkovým závěrům: Z pojistné smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne 14. 1. 2021 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění , Anonymizováno, životní pojištění, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 2 112 Kč měsíčně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 1. 2. 2021 a konec dosažením 75 let věku pojištěnce (žalovaného). Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní, které byly součástí smlouvy. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 1. 9. 2021 do 1. 2. 2022 ve výši 10 635 Kč, jak vyplynulo z předloženého vyúčtování, při absenci tvrzení či důkazů žalovaného, že zaplatil za pojistné více či pojistné za žalované období, a dále poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč, které byly smlouvou sjednány. Pojistná smlouva zanikla marným uplynutím lhůty v upomínce k zaplacení dlužného pojistného ke dni 1. 2. 2022. Po zhodnocení uvedených skutečností a jednotlivých důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že uvedené skutečnosti jsou též skutkovým závěrem ve věci.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:6. Právní vztah založený mezi účastníky uzavřením shora uvedené pojistné smlouvy se řídí touto smlouvou a zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o. z.“.7. Podle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. K placení pojistného stanoveným způsobem se v pojistné smlouvě zavázal právě žalovaný. Zánik pojištění, v daném případě v důsledku neplacení pojistného, se pak řídí § 2804 o. z., podle něhož upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud po právní stránce k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 an. o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 1. 9. 2021 do 1. 2. 2022. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném pojistné do zániku pojištění dle § 2782 a § 2804 o. z., a dále poplatek za předčasné ukončení smlouvy, na který je vzhledem k jeho formulaci nutno nahlížet jako na smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. za nedodržení sjednaného trvání smlouvy (na zajištění jejího trvání), a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného, jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, které byly kvantifikovány přímo ve smlouvě, které jsou po žalovaném požadovány v souladu se smluvním ujednáním a sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného, stejně jako v souladu se zákonným pořádkem vzhledem k jejich výši a zajištěným povinnostem, resp. způsobu vymáhání. Dále žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo na zákonný úrok za prodlení žalovaného ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tj. od 7. 3. 2022 do 19. 4. 2023 v celkové výši 1 486 Kč, tj. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 285 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (pozn.: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé – žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.13. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.