30 C 446/2023 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 18.840,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. s , právnická osoba, , uzavřel dne , datum, smlouvu, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000,- Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 33.280,- Kč, avšak doposud uhradil toliko 14.440,- Kč, přestože byl opakovaně vyzván ke zjednání nápravy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 18.840,- Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. s , právnická osoba, , uzavřel dne , datum, smlouvu, na jejímž základě mu byly téhož dne v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000,- Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 33.280,- Kč, avšak doposud uhradil toliko 14.440,- Kč, přestože byl opakovaně vyzván ke zjednání nápravy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni.5. Lze uzavřít, že žalovaný dosud nevrátil částku 18.840,- Kč.6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že se jedná o spor ze smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení soud posoudil dle § 517 odst. 1 občanského zákoníku, když požadovaný úrok z prodlení pak odpovídá § 517 odst. 2 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18.840, Kč sestávající z částky 300, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200, Kč ve výši 252, Kč.9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.