33 C 257/2023-39 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 143 334,03 Kč s úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v níže uvedených obdobích v odběrném místě na adrese , adresa, . Žalobkyně dále požadovala přiznání práva na zaplacení poplatku za zaslanou upomínku ve výši 240 Kč na neuhrazené faktury a částku 907,50 Kč za odpojení odběrného místa. Žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , místo, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s , právnická osoba, podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy., právnická osoba, faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, a všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinné od , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 8 148,33 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, .4. Z konečného vyúčtování za elektřinu ze dne , datum, soud zjistil, že prostřednictvím této listiny byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 142 186,53 Kč za dodávky elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, .5. Za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby je obchodními podmínkami stanoven poplatek ve výši 240 Kč (z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od , datum, ).6. Upomínka ze dne , datum, dokládá, že žalovaný byl upozorněn, že je vůči její osobě evidována pohledávka a byl upomínán, aby dlužnou částku uhradil. Žalobkyně vyúčtovala za zaslanou upomínku smluvní pokutu ve výši 240 Kč.7. Z vyúčtování č. , hodnota, ze dne , datum, a ceníku služeb , právnická osoba, . platného od , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku na 907,50 Kč na poplatku za odpojení od sítě nízkého napětí.8. Z aktuální zasílací adresy, podacího archu ze dne , datum, a výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 155 155,03 Kč do , datum, .9. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.10. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu.11. Podle § 2079 odst. 1 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.12. Podle § 1753 o. z. ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 1971 o. z. věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení.15. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky energií, k čemuž se zmíněnými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.17. Co se týče nároku na náhradu nákladů za montážní práce provedené distributorem v souvislosti s přerušením dodávky, tak žalobkyně dle právního posouzení soudu uplatnila nárok na náhradu škody vzniklou prodlením žalovaného s úhradami dodávek elektřiny (§ 2913 o. z.). Nárok není důvodný, neboť celá škoda byla kryta úroky z prodlení (§ 1971 o. z.), když ke dni rozhodnutí soudu dosáhly kapitalizované úroky z prodlení s úhradou dodávek elektřiny částky 27 521,85 Kč.18. Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit splatné závazky byla v obchodních podmínkách stanovena smluvní pokuta dle § 2048 o. z. (v obchodních podmínkách označeno jako poplatek za upomínku). Tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným, neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně (§ 1753 o. z.).19. Soud zaregistroval i odlišný názor ohledně povahy poplatku za upomínku, dle kterého ve vztahu k poplatkům za upomínky není na místě aplikace závěrů obsažených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, jež se týkají smluvních pokut (např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 11. 2017, č. j. 17 Co 343/2017-168). Soud se s tímto názorem neztotožňuje, neboť se dle jeho názoru jedná o paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaného, tedy o smluvní pokutu (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006). I kdyby však soud přistoupil na argumentaci odvolacího soudu ohledně povahy tohoto plnění jako úplaty, na platnost tohoto ustanovení by to nemělo žádný vliv, neboť Nejvyšší soud s takovýmito ujednáními ve své rozhodovací praxi nakládá stejně jako se smluvní pokutou. „Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu § 544 a násl. obč. zák. a tuto povinnost spotřebitele do adhézní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 55 odst. 2 obč. zák. Ze stejných důvodů je podle § 55 odst. 2 obč. zák. neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá.“ (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. Cpjn 200/2013).20. Sama směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách stanoví v článku 4 odst. 2, že „posouzení nepřiměřené povahy podmínek se netýká ani definice hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti ceny a odměny na straně jedné, ani služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé, pokud jsou tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem.“ Z poslední věty tedy jasně plyne, že testu transparentnosti (sjednání jasným a srozumitelným způsobem) podléhá i ujednání o ceně či odmě