33 C 293/2023-39 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 120 931,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem bylo financování osobního automobilu tov. zn. , VIN kód, (dále jen „Předmět financování“). Práva a povinnosti byly konkretizovány v úvěrových podmínkách žalobkyně, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila a poskytla žalované úvěr ve výši 268 998 Kč, který byl stanoven jako součet rozdílu mezi pořizovací cenou Předmětu financování a přímou platbou, kdy celková výše úvěru, tj. celková výše splátek včetně pojištění činí 447 660 Kč. Na pořizovací ceně Předmětu financování ve výši 338 998 Kč žalovaná při uzavření smlouvy uhradila částku 70 000 Kč. Povinnost uhradit úvěr včetně veškerého příslušenství a poplatků byla zajištěna zajišťovacím převodem vlastnického práva k Předmětu financování. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství a poplatků v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 7 461 Kč splatných k 28. dni každého měsíce počínaje dnem , datum, . Úrok z úvěru činil 22,332632 % ročně při sjednané výši RPSN 24,80 %. Žalovaná úvěr však neuhradila. Žalovaná úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaná na dlužnou částku na úvěr uhradila před zesplatněním celkem částku 19 922 Kč a po zesplatnění z prodeje Předmětu financování pak celkem 208 922 Kč. Dlužná částka sestává z jistiny zbývající po úhradách ve výši 120 801,60 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 130 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně prověřovala následující registry: SOLUS, NRKI a centrální evidence exekucí. Žalovaná uvedla v žádosti čistý příjem , částka, . Dále žalobkyně provedla kredit skóring, na základě kterého dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna splácet úvěr. Žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Žalobkyně vycházela z čistého příjmu uvedeného žalovanou ve výši , částka, , dále odečetla výdaje ve výši , částka, a životní minimum ve výši , částka, . Od získané částky , částka, pak žalobkyně odečetla výši splátky poskytovaného úvěru ve výši , částka, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.4. Žalobkyně poskytla dne , datum, žalované úvěrový rámec ve výši 268 998 Kč k pořízení Předmětu financování. Účastníci si sjednali úrok ve výši 22,332632 % ročně. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru spolu s úroky a poplatky v 60 měsíčních splátkách po 7 461 Kč (úvěrová smlouva č. , číslo, ze dne , datum, , splátkový kalendář, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a výpis čerpání, splátek a úhrad ze dne , datum, ).5. Žalovaná úvěrový rámec ve výši 268 998 Kč zcela vyčerpala a převzala si Předmět financování (kupní smlouva ze dne , datum, a protokol o předání a převzetí předmětu smlouvy ze dne , datum, ).6. Žalobkyně uhradila částku 332 657,74 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad ze dne , datum, ).7. Žalobkyně nechala zpeněžit Předmět financování za částku 189 000 Kč. Od výnosu prodeje byly odečteny náklady spojené se zpeněžením ve výši 10 140 Kč a náklad spojený s odběrem a uskladněním Předmětu financování ve výši 1 103,34 Kč (oznámení o prodeji vozidla a výzva k doplacení dluhu ze dne , datum, , faktura č. , hodnota, ze dne , datum, , faktura č. , hodnota, ze dne , datum, , faktura č. , hodnota, ze dne , datum, a faktura č. , hodnota, ze dne , datum, ).8. Žalobkyně dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě částky 305 310,26 Kč do 14 dní od sepsání výzvy k úhradě (podací arch ze dne , datum, a výzva k zaplacení celého úvěru – zesplatnění ze dne , datum, ).9. Žalobkyně dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě částky 146 968,83 Kč do 7 dnů od sepsání této výzvy (předžalobní upomínka ze dne , datum, a poštovní podací arch ze dne , datum, ).10. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla čistý měsíční příjem ve výši , částka, , čistý měsíční příjem partnera ve výši , částka, a měsíční výdaje domácnosti ve výši , částka, (matriční list klienta – fyzická osoba ze dne , datum, ).11. Soud neprovedl důkaz listinou označeno jako „saldokonto úvěrové smlouvy“ pro nadbytečnost, když výše úhrad byla již prokázána listinou označenou „výpis čerpání, splátek a úhrad“ ze dne , datum, . Pokračování v dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.12. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:13. Žalobkyně poskytla dne , datum, žalované úvěrový rámec ve výši 268 998 Kč k pořízení Předmětu financování. Účastníci si sjednali úrok ve výši 22,332632 % ročně. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru spolu s úroky a poplatky v 60 měsíčních splátkách po 7 461 Kč. Žalovaná úvěrový rámec ve výši 268 998 Kč zcela vyčerpala a převzala si Předmět financování. Žalobkyně uhradila částku 332 657,74 Kč. Žalobkyně nechala zpeněžit Předmět financování za částku 189 000 Kč. Od výnosu prodeje byly odečteny náklady spojené se zpeněžením ve výši 10 140 Kč a náklad spojený s odběrem a uskladněním Předmětu financování ve výši 1 103,34 Kč. Žalobkyně dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě částky 305 310,26 Kč do 14 dní od sepsání výzvy k úhradě. Žalobkyně dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě částky 146 968,83 Kč do 7 dnů od sepsání této výzvy. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla čistý měsíční příjem ve výši , částka, , čistý měsíční příjem partnera ve výši , částka, a měsíční výdaje domácnosti ve výši , částka, .14. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“).16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Podle § 2991 odst. 1 o.