33 C 313/2023-45 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 94 504 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, částku 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 126 746 Kč, tvořenou jistinou 100 000 Kč a souhrnným poplatkem 26 746 Kč v 36 měsíčních splátkách po 3 521 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze částku 32 242 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 76 694,50 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 17 809,50 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 4 319,18 Kč představuje úrok ve výši 6,20 % ročně z částky 76 694,50 Kč ode dne splatnosti celé zápůjčky (, datum, ) do data postoupení pohledávky (, datum, ). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 14 728,54 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 76 694,50 Kč od uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky žalovanou (, datum, ) do data postoupení pohledávky (, datum, ). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.2. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, a tabulky umoření ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dne , datum, žalované zápůjčku ve výši 100 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 26 746 Kč v 36 měsíčních splátkách po 3 521 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 1 měsíce po uplynutí 5 dnů od data uzavření smlouvy.3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně za žalovanou na žalobkyni.4. Žalované bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , informace o zpracování osobních údajů ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, ).5. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované pohledávky do , datum, .6. Z karty zákazníka ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedla celkový měsíční příjem ve výši 70 439 Kč (z toho čistý příjem žadatele , částka, a , částka, další příjem domácnosti) a měsíční výdaje v souhrnné výši , částka, (z toho , částka, splátky jiných úvěrů). Použitelný příjem tak představoval částku , částka, .7. Z tvrzených příjmů a výdajů žalované byl doložen pouze příjem z její mzdy ve výši , částka, (z výplatních pásek na č. l. 23 a 24 spisu a dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , Anonymizováno, ).8. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:9. Právní předchůdce žalobkyně poskytl dne , datum, žalované zápůjčku ve výši 100 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 26 746 Kč v 36 měsíčních splátkách po 3 521 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 1 měsíce po uplynutí 5 dnů od data uzavření smlouvy. Žalovaná pohledávka za žalovanou byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované pohledávky do , datum, . Žalovaná uvedla v zákaznické kartě celkový měsíční příjem ve výši , částka, (z toho čistý příjem žadatele , částka, a , částka, další příjem domácnosti) a měsíční výdaje v souhrnné výši , částka, (z toho , částka, splátky jiných úvěrů). Použitelný příjem tak představoval částku , částka, . Z tvrzených příjmů a výdajů žalované byl doložen pouze příjem z její mzdy ve výši , částka, .10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“).11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neprovedl kontrolu úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Žalobkyně doložila pouze žalovanou vyplněnou zákaznickou kartu a své výplatní pásky. Výdaje žalované nebyly zkoumány, ale byly stanoveny pouze odhadem. Hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr vyžaduje porovnání zjištěných příjmů se zjištěnými výdaji žadatele o úvěr; pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr nestačí. Pokud právní předchůdce stanovil výdaje pouze na základě odhadu či ekonomického modelu, aniž by žalovanou vedla k uvedení konkrétních údajů, nezkoumala výdajovou stránku žalované řádně (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. 33 ICdo 126/2022). Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalované ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C449/13, CA Consumer Finance SA).20. Ust. § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem E